DMD 2015

Druhý dopis od eliade. Protože miluju Puškina a jeho Oněgina. A protože jsem nečekal, že by se v DMD mohl objevit. A navíc tak úžasně napsaný.
Dětský sen od Scully. Protože miluju ten film a mám ho spojený s jednou konkrétní osobou. Hezké vzpomínky.
Ještě se vrátí od Rorica. Protože některé lásky v nás zůstávají navždy.
Zápisky o horách a měsíci od Layly TB. Sice nesoutěžní, ale přesto moc krásné. Poetika tradiční japonské literatury se úžasně snoubí s tou moderní, jejímž ztělesněním je Murakami. A toho mám rád, protože píše a běhá.
Víra kmene od Ryi. Měl jsem u toho fascinovaný pocit někoho, kdo odkryje malinký růžek obrovské záclony, která chrání stále živý svět magie.
Krása za pultem od hidden_lemur. Protože je to tak přesné! A protože líp bych to nikdy nenapsal. A vůbec zbožňuju tenhle druh inteligentního humoru.
Slova tvých rukou od Martian. Martianiny drabbly byly všechny skvělé, ale tohle mi vlilo do duše klid a pokoru.
Objevitelská horečka od Ginger. Protože se rád učím a tohle jsem nevěděl. A protože jsem se moc dobře dokázal sžít s otcem, který má o ty kluky strach.
O Berenovi a Lúthien od Lejdynky. Protože je v něm duše Středozemě. A to je můj svět.
Legíny jsou pro holky od Elronda. Protože je tam krásná domácká atmosféra a hrozně jsem se u toho nasmál.

Poprvé spolu o samotě byli u popelníku na dvoře. Pokoušel se o konverzaci, to ještě netušil, že si na řeči u cigarety nepotrpí.
Od té doby se v oblaku kouře setkávali pravidelně a prohodili sotva dvacet slov. To na místě činu měl řečí spoustu. Obvykle předstíral, že je nestíhá sledovat. Věděl, jak mu to dělá dobře.
Mlčení s ním nakonec miloval nejvíc. Slova byla proměnnou, kterou bylo potřeba odstranit. Jejich první polibek se obešel bez komentářů. Ten poslední byl až příliš zatížený výčitkami.
Když si vzájemně předvedli nikotinové náplasti, připadal si jako idiot. A pochopil, že je definitivně po všem.

Lee, požehnaná vhledem do světa, v němž nad námi někdo bdí, a její stoslůvka Tak vyveď nás. Tady se naději skoro ani nechce být nadějí. Naděje, kterou musíte přemluvit.
Rya, její krásné Příběhy z Rakasi a Gert, alternativně nazvaný V zástupu doufajících. Tady naděje teprve velmi nesměle vykukuje. Naděje, za kterou je třeba jít a nebát se ozvat.
Andrew Martinaq a zeměploché drabblení, třeba Klidný spánek před popravou. Naděje, pro kterou je třeba umřít.
strigga, která mě rozbrečela už tolikrát (v DMD většinou smíchy) a její Ukolébavka pro Doctora a všechny, kdo pochybují. Naděje na klidný spánek.
Dangerous, která mě ve spolupráci se svou ženou přilákala do světa Nightrunners, a Druhá a třetí šance. Naděje, která to bude zkoušet znovu a znovu.
Crossover, znalec mnoha chytrých fandomů, a pověst O uhlíři a knížeti. Naděje, která vyžaduje různé schopnosti.
Esclarte, věrná komentátorka a nenápadný tahoun, a Vidina svobody. Naděje, která si neporadí se vším.
Smrtijedka, která zlo vidí, slyší, fanfikčně píše a zbožňuje, ale ve skutečnosti je děsně hodná, a Sto let dlouhé námluvy. Naděje, kterou si musíte vydupat.

Smích, čím víc hlasitý, víc smutku ukrývá,
veršíky veselé jak štít jsou pro duši,
co v sobě bolest má, trním se odívá,
zlámaná na kusy, nikdo to netuší.
Písničky rozmarné závoj jsou pro hříchy,
skrývá se za nimi postava vrahova,
přesto v nich ulpěl snad tklivý pláč, potichý
a slzy děcka, co nemá už domova.
Vzpomínky na mládí páří se s bolestí,
do srdce bodají dýky a jehlice,
již dávno prodal jsem své právo na štěstí,
požár plál, tekla krev ve svitu Měsíce.
V žití mém není sen, co snil bych víc,
než být zpět tím chlapcem, co nenapsal nic.

Působivé Vae victis od Jacomo - Protože historie často nepíše pěkné konce.
Moudrý Ten, jemuž králové vděčí za své jméno od Daina - Protože člověk nemusí být gramotný, aby byl osvícený.
Zábavný Vzteklý pláč minnesängerův od Lejdynky - Protože některé věci jsou stejné teď jako před stovkami let.
Zadumané Od nuly od Kumiko - Protože mne o tom takhle přemýšlet nikdy nenapadlo.
Syrový Nezvaný host od Daina - Protože atmosféra zoufalství z toho přímo sálá.
Podkůžideroucí se ...fronty od Kematy - Protože to člověk slyší.
Hloubavé Jak se jmenoval? od Talla - Protože byse nemělo zapomínat na ty, o kterých se nemluví.
Hrůzostrašná Přelomová operace od Talla - Protože slovy nedokážu popsat, jak na mě zapůsobila.
Nadějeplné Na východě od Kematy - Protože i dobré konce jsou potřeba.
Bolavé Nechtěné útěky od Jacomo - Kvůli kamenným valům, které svůj boj s vegetací už prohrály.

Harry se váhavě obrátil na svou kamarádku.
„Hermiono, jak se vlastně rozezná mudla od motáka a moták od kouzelníka? Kde jsou hranice mezi nimi?“
Hermioně se rozzářily oči. Co může být krásnějšího než nový projekt? Ponořila se do knihovny, vršila jednu tlustou bichli na druhou, pergameny pokrývala nekonečnou řadou složitých výpočtů.
Po několika měsících výzkumů konečně dospěla k závěru. Výsledek úhledně přepsala na vyhlazený kousek pergamenu a vítězně ho předala Harrymu. Ten s překvapením četl dvě krátká slova.
HRANICE NEZNÁMÉ
Zklamaně na ni pohlédl.
„A to je všechno?“
„No to přece znamená, že mudlové vlastně neexistují,“ přetlumočila mu svá slova.

Winter song od Keneu
Jak naděje pošla od Amaranty
Percy od Wee-wees
Mnoho mlieka od Stevka
Muž mimo svůj čas od Tenny
Happy end od pevy
"Heroes" od Doktora

„Uděláme si ty nejchlupatější knedlíky, co jste viděli,“ rozhodne Pipi a hned dodá: „Tomíku, skoč do sklepa pro povidla!“
Tomy se zachvěje. Vchod do sklepa vily Vilekuly se na něj zubí jako tlama příšery.
Tři schody, nohy přestávají poslouchat a potom jej spolkne tma. Zavařovací sklenice zírají jako obrovské lesklé oči, cosi šustí – blízko, příliš blízko. Tomy téměř nedýchá, popadne povidla a vyběhne ven.
Večer, až Tomy s Anikou odejdou, naloží Pipi na talířek tři chlupaté knedlíky a bosá v pyžamu vklouzne do sklepa. Talířek položí na zem.
„Dík, žes ho nepolekal,“ špitne.
Kolem nohy se jí láskyplně ovine chapadlo.

A naděje má z dubu křídla od Wee-wees
Píseň v dešti od Esclarte
Běží, běží lesem hoch napsal se.id
Město, které patří chrličům od hidden_lemur
Hodiny od ver
Nic než ji od striggy
Soumrak v horách od kytky
Nutkání napsal JohnDoVany
Zvony od BC_Brynn
Třicetkrát od Profesora
Bez názvu od Amaranty
Básníkův kraj od ef77

Ostatní se nad ním rozplývali, jak je ochotný a obětavý, že se o ní stará. Jenom ona věděla, co se děje za dveřmi jejich bytu.
"Radši bys měla držet hubu," řekl jí. "Beze mě se o tebe nikdo nepostará."
***
Ptali se jí, jestli je něco v nepořádku, ale ona jenom kroutila hlavou. "Nerozumím, jsem neslyšící," ukazovala. Stál za ní s prstem na rtech.
***
Necítila ho, stejně jako necítila své nohy. Cítila ale hořké ponížení. Když ho nechám, možná mi pak vrátí vozík...
***
Měla tělo ženy, ale mysl dítěte.
Než se jí začal dotýkat, řekl jí: "Psst, bude to naše tajemství."