Podivní lidé, podivné věci

„Dobře poslouchej,“ přikázal Pán z Prahy a tiskl Lauřin krk.
Začínal se k ní chovat hrubě a panovačně, byl nervózní a nesmlouvavý, a všechno se to seběhlo po tom nedávném nočním incidentu. Ví? ptala se.
Přestával si ji vážit.
„Obchod s Igorem je důležitý. A ty jsi jeho součástí. Takže uděláš všechno, co ti přikáže. Klidně se k němu připlazíš po kolenou a olížeš mu podrážky, když si řekne.“
Chtěl se o ni dělit s podivnými lidmi a říkal špatné věci.
Laura zůstávala klidná.
To on ani netušil, kdo další může jeho slova slyšet a že by nemusela zůstat nepotrestána.