10. Průkopnice

V místnosti se Studnicí světů seděla skupina žen, tkaly a zpívaly. Gormlaith se zaposlouchala se do melodie.
„Nikdy jsem nepochopila, proč jste se rozhodly zavřít se tady. Tahle místnost mi připomíná vězení,“ poznamenala.
„Tebe baví žít ve světě, ale ne každá jsme taková. To, co je pro jednoho vězením, může pro jiného znamenat svobodu,“ odvětila Liadan.
„Nebuď přemoudřelá,“ zafuněla námahou, jak si klekala ke kulatému poklopu v podlaze.
„Jsi si jistá?“ zeptala se Liadan. „Studnice ukazuje mnohé i obyčejným lidem, kdo ví, co se stane, když se do ní podívá vědma?“
„Někdo musí být první,“ řekla Gormlaith a zvedla poklop.