Totentanz

Sály jsou obložené zrcadly, aby každý mohl obdivovat magickou hru odrazů běžících do nekonečna, do nekonečna a někam dál.
Po parketu víří nádherné páry v nejdražších róbách, v těžkých špercích, ve fantastických účesech a řemeslně mistrovských střevících.
Hudebníci hrají za zástěnou, pohled do zrcadel, v nichž nevidí nikoho kromě sebe, by je zbytečně vyplašil. A hrůza ztrpčuje krev.
Ples upírů, jednou za sto let, neopakovatelný zážitek pro vyvolené.
Nemrtvá krása, přehlídka lovců, přehlídka nesmrtelnosti.
Čas neexistuje, dokud nezačne ubývat tanečníků.
Každých sto let jich pár zmizí, až nakonec zůstane jeden.
Kam vcházel jako král, vstupuje opatrně jako poslední z posledních.