Moje články

Donna Noble si odfrkla neposedný pramen vlasů z obličeje a založila ruce na prsou. Za půl roku cestování s tím absolutně nemožným mimozemským vyžletem byla už zvyklá na leccos. Dnes se však Doktor skutečně překonal. Hrdina! Zachránce světů! Postrach Daleků a jiné vesmírné havěti. Víte, co jí s tím vesmír může?! Trvalo jí přes půl hodiny ho jen protlačit skrz dveře. Musela se do něj opřít celou svou vahou, než ty jeho kostnatý ruce pustily rám! Chvilku se dokonce bála, že ho bude muset praštit po hlavě a pronést v bezvědomí. Ne, k zubaři už s ním prostě znovu nejde.

První, co Doctor uviděl, když otevřel oči, byly slepičí nohy. Na nich byla, překvapivě, slepice. Pochopil, že leží. Potom ucítil...mokro? Rozhlédl se. Zjistil, že se nachází v mělké vodě. Kolem se pohybovaly kachny. Snažil se rozpomenout, která mimozemská potvora ho sem zatáhla. Podle všeho se praštil do hlavy, jinak si nedokázal vysvětlit tu hroznou bolest. Jedna z kachen mu kvákla přímo u ucha. S leknutím vyskočil na nohy, zavrávoral a spadl zpět do vody, tentokráte na záda. Super. Vzpomínky na minulou noc se mu vrátily stejně rychle, jako mu vlhkost pronikla kabátem. S Edgarem Alanem Poem už fakt nepije.

Pairing: Doctor/Master
Varování: Sprostá slova a divocí Time Lordi.
Stále si to pamatuju. Byli jsme na Gallifrey a jako každý pátek vyrazili na technopárty. U vchodu jsem si koupil éčko, nad čím ses mračil. Mé závislosti jsi nepodporoval. Pařili jsme na parketu jako nikdy a bylo fajn. Po nějaký době jsi zmizel, ale já si toho nevšímal. Když ses vrátil, řekls, že už tě to nebaví a ať jdeme domů, že si užijeme. Ale já tě poslal do prdele. Ani se nedivím, že ses nasral a odešel. Od té doby spolu už devět století válčíme. A já tam neměl zůstávat, protože od té doby slyším ty nikdy nekončící bubny.