Bill seděla v TARDIS před velkou tabulí. Doktor zamával ukazovátkem.
"Co je tohle?"
"Brambora?"
"Ano, Sontaran. Jak poznáš Dáleka?"
"Vypadá jako pepřenka."
"To už bude pozdě, stačí slyšet "VYHLADIT". Co sochy?"
"Pozorovat a nemrkat."
"Správně! Co tenhle?"
"To vypadá jako... já?"
"Anebo přestrojený Zygon, nikdy nevíš."
Další list byl prázdný. Bill povytáhla obočí.
"Když máš pocit, že jsi něco zapomněla, je zle."
"Ale takový pocit mám pořád!"
"A teď to nejdůležitější - co uděláš, když někdo začne recitovat poezii?"
"...poslechnu si ji?"
Doktor udeřil ukazovátkem o tabuli. "Utečeš na konec vesmíru, pokud je ti život milý! S vogony si nebudeme zahrávat!"