Moje články

Fandom: Star Wars
Rána.
Šplouchnutí.
Šlo více o ztroskotání, než o přistání.
Avšak na mračny zahaleném Dagobahu přistát zkrátka nešlo.
Mistr Yoda z havarovaného modulu vystoupil.
Smutně rozhlédl se.
Šero.
Močál.
Prales s cáry mechu ve větvích stromů.
Yoda les miloval, leč toto noční můra byla.
A také jeho nový domov.
Úděl, který snášeti musí, neboť Palpatina poraziti nedokázal.
Usedl na kámen.
Hlavu do rukou složil.
Ouška smutně sklopil, skřehotavě zahořekoval:
„Kdyby bůh existoval, pak dojem já jediný bych měl, že navždy opustil mne.“
Přesto, někde hluboko v nitru, naději cítil.
Navzdory lhostejnosti neexistujícího boha,
dobro v předaleké galaxii neřeklo poslední slovo své.

Fandom: Star Wars
Palpatin, mladý senátor Naboo, poprvé vkročil do Republikového Senátu.
Hned u brány narazil na Twi’leca.
Chlapovi z hrbolaté lebky splývaly pleskavé laloky.
Palpatin zbledl.
Dosud myslel, že nejodpornější jsou Gungani z močálů.
Sotva se vzpamatoval, spatřil Ithoriana.
Hlava tvaru kladiva, dvoje ústa!
Palpatin odvrátil zrak, ale to už se k němu hnal zelený Rodian.
Křivý rypák místo nosu, oči jako talíře.
O Palpatina se pokusily mdloby.
Kdyby měl volit mezi škvorem v uchu a zrůdami kolem,
pak by škvor byl jasnou volbou.
Proč jen poslechl matku a kandidoval?
Málem se rozplakal.
Vždyť mezi těmi příšerami nepřežije ani jedno volební období.

„Drahoušku, vstupte na neprobádané území.“
Bohatá dáma z nejvyšších vrstev postrčila mladinkou neteř do audienčního sálu.
Na Coruscantu i v císařském paláci byla dívka poprvé.
Schovanka, původem ze zapadlé díry na Vnějším okraji galaxie,
dychtivě přehlédla shromážděné dvořany.
„Žádné lvy salónů nečekejte,“ ušklíbla se dáma. „Natož ženicha.“
„Jen se podívejte na tu snůšku,“ znuděně rozložila vějíř.
Přeřadila na šepot.
„Na císaře pozor. Holčičky on rád. Prý, aby s ním meditovaly a pozvedaly mu ducha.“
„Darth Vader, dýchavičná zrůda. Obskurní grobián. Naprosto nevhodná partie.“
„Velkoadmirál Thrawn, milovník umění. Sběratel abstraktních kosočtverců.“
„Tak dušinko, jak vidíte, zde barbaři nevládnou. Jen výkvět Impéria!“

Zahrada.
Prázdná.
Tichá.
Docela obyčejná.
V trávě se bělají sedmikrásky.
Mezi nimi sedí holčička s copánky. V bílých šatičkách vypadá jako květinka.
Oblohu zakryje stín.
Dívenka zvedne hlavu, výkřik jí odumře na rtech.
Nad ní stojí rytíř.
Obrovitý.
Černý.
Děsivý.
Pod podrážkami jeho bot umírají sedmikrásky.
„Chci znát svou odpověď!“ zaburácí.
Ale holčička se rozhodne být statečná.
„Neptej se,“ špitne. „Prosím.“
Vstane, podá mu kytičku natrhaných sedmikrásek.
„Pro tebe.“
Třeba ho tím obměkčí.
Ale on nemá pochopení pro krásu. Dávno zapomněl, jak vypadá něha.
Surovým úderem jí vyrazí kytičku z ruky.
Černou mechanickou rukou sevře její hrdlo.
„Odpověz, nebo Alderaan zemře!“ přiblíží ohavnou masku těsně k její tvářičce.
Ví, že ji nechce zabít. Chce víc, chce její duši.
Princeznička Leia vytřeštila oči. Vyskočila z postýlky.
Utíkala chodbou.
Rozrazila dveře do ložnice svých rodičů.
„Co se děje?“ ptali se rozespale.
Skočila otci do náruče. „Tati,“ zaštkala. „Zase ten sen.“
„O černém rytíři?“ otázal se Bail Organa stísněně.
Vyměnil si výmluvný pohled se svou ženou.
Dívenka vzlykla: „Chce znát odpověď, jinak zničí Alderaan!“
„Odpověď? Ale jdi, je to jen sen.“
Odvedli princezničku zpátky do postýlky. Počkali, až usnula.
Bail Organa vzdychl s ponurou předtuchou: „Obávám se, že před osudem ji stejně neochráníme.“

„Už toho mám dost! Holoto mizerná!“
Uklízečka mrskla mokrým hadrem o podlahu.
Nohou v gumáku mlaskavě dupla.
Darth Vader se zarazil, váhavě se otočil.
„A jsem v banthím lejnu,“ pomyslel si.
„To se ta vytřená chodba nedá vobejít?“
Vader ani nedutal.
Na to, že by babu mohl rozmáznout jediným úderem Síly, jaksi pozapomněl.
Chopila se smetáku, vyrazila do útoku.
„Kolikrát to mám opakovat?“
Vader couvl o krok.
„Už se to nestane,“ prohlásil se ctí pravého rytíře.
Pochybovačně se ušklíbla: „Uvidíme.“
Zakroutila nad vším hlavou.
Chodby císařského paláce vytírala přes dvacet let,
ale třeba jednou toho nevychovance přece jen naučí móresům.

Malý padawan jazýček vyplázl, namáhavě začal opisovat:
„Nebudu se pitvořit na učitele.“
Divná věta.
Opsal ji jednou, dvakrát, devadesát devětkrát, stokrát.
Vyskočil, radostně chodbou Chrámu Jediů pelášil.
Na dveře kabinetu učitele gramatiky zabušil.
„Á, náš malý Yoda. Tak ukaž,“ byl vyzván.
Učiteli tabulku s trestem podal.
„Pěkné. Jenom, jestli sis vzal mé pokárání k srdci?“
Yoda provinile čelíčko zkrabatil:
„Zajisté, já pokárání vaše k srdci si vzal. Již nikdy pitvořiti já nebudu se.“
Učitel si povzdychl.
Zítra promluví s Mistry.
Jak mohli toho nezbedu vůbec přijmout do Chrámu?
Ten jedním z nich nikdy nebude, když se ani řádnou mluvu nenaučí.

Fandom: Star Wars
Nemohl spát.
Nemohl jíst.
Dýchal za něj stroj.
Pohyb zajišťovaly složité mechanismy.
Nedokázal zamhouřit oko uvnitř obleku,
který ho držel při životě.
Tak, jako Temná vůle císaře Palpatina.
Nechtěl žít, ale musel.
Cítil vzdor, bezmocný vztek.
Už žádné bezesné noci!
Už žádná slepá poslušnost!!
Nebude otrokem!!!
Dnes se vším skoncuje.
Darth Vader oběma rukama uchopil svou masku.
Stačí jediný pohyb, odporná maska bude pryč a on se jednoduše zadusí.
Naposledy se nadechl přes respirátor.
Zavřel oči.
Zaváhal.
Právě ten jediný pohyb udělat prostě nedokázal.
Stejně jako včera, před týdnem, před rokem ...
Je odsouzen k životu.
Už navždy zůstane Palpatinovým otrokem.

Velitel zelené letky povstaleckých A-wingů neměl u Endoru svůj den.
Marně nalétával do nejprudších bojů, avšak úspěch slavili jiní.
Pohlédl ven z kokpitu.
Imperiální vlajková loď Executor se nevzrušeně vznášela stranou hlavního dění.
Majestátní, neporazitelná.
Naprosto sebejistá.
Pilot se rozhodl ve zlomku vteřiny.
Otočil stroj.
Navedl A-wing do kolizního kurzu s řídicí věží Executoru.
Avšak protiletecká obrana nezaváhala.
Poškozený stroj začal rotovat.
Pilot ucítil v ústech krev.
Přemohl krutou bolest.
Srovnal klikatý kurz.
Náraz, exploze.
Hořící A-wing prolétl můstkem.
Pilot zemřel, pozřen ohněm.
Doslova se vypařil.
Zničil nepřítele, bezpochyby dopomohl k vítězství.
S tím pocitem umíral.
Konečně prožil nekonečné štěstí.

Stovky, tisíce, možná milióny věží.
Některé stály dosud hrdě vztyčené,
jiné dávno přemohl čas.
Čas a války, které se světovládným Coruscantem přehnaly.
Impozantní ruiny halil nalzlátlý opar.
Objímal opuštěné trosky, na nichž hodovala nenasytná ústa věčnosti.
Kdysi se městem proháněly rychlé spídry i těžkopádné náklaďaky.
Nyní do vzdušných ulic vstoupilo usebrané ticho.
Stíny rozpadlých věží se prodlužovaly.
Nadcházel soumrak.
Kdysi ty věže bývaly pojmem.
Kde byly ruce, které je postavily?
Kde byli ti, kdo psali jejich historii?
Stateční Jediové a proradní Sithové.
Bojovníci i běžní občané.
Zůstaly jen stíny v podvečerním šeru.
Nekonečný šepot nesmrtelných duší.
A dávno zapomenuté příběhy.

„Napřed Darth Maul, teď hrabě Dooku,“ odpočítával Mistr Windu.
„Sithové vždy dva jsou. Ne víc, ne míň. Učedníci zemřeli. Kdo Mistrem byl, my nevíme.“
Yoda zelené oči k budově Republikového senátu stočil.
Obočí svraštil, špičaté uši nastražil.
Poslední dobou se tím směrem často díval.
Proč ale Senát mysl jeho vábil?
„Mistra musíme vypátrat, než najde nového učedníka,“ pokračoval Windu.
„On v Senátu jest, tím jsem si jist.“
„V Senátu?“ zapochyboval Windu.
Yoda zelenou hubinku zkřivil: „Senát pelechem Temné Síly jest.
Z baráku toho proud zatuchlé moci vane. Doupě Sithů my provětrat musíme.“
Windu pokrčil rameny.
Uvěřit Yodovi se dosud zdráhal.

Motorka byla na cucky.
Krychle pohonné jednotky setrvačností rotovala jako na obrtlíku.
Z nabouraného stromu se sypalo jehličí.
Princezna Leia nešťastně zkoumala roztrhané kalhoty.
Tak, po zbytek akce má volno.
Musí si vyjasnit, kde se vlastně ocitla.
Šramot, podivné mručení.
Otočila se.
Za ní stálo něco jako hnědý chlupatý žalud.
S koženou čepičkou na hlavě a košíkem v tlapce.
„Neboj, ztratila jsem se.“
Medvídek Ewok postoupil blíž.
Očichal ji.
Nepatřila k těm bílým neurvalcům, co okupují les.
Chytil ji za ruku ...
Jak roztomilé!
... táhl do mlází mezi smrčky.
Leia se zděsila. Tohle kolegům nevysvětlí.
Tomu by nevěřil ani nejhloupější Ivan.

Blížily se oslavy Nového roku.
Dokonce i císař Palpatin, jindy odměřený, se těšil jako malé děcko.
Popravy odpůrců Impéria, ohňostroj, cukroví ..., spokojeně přemítal ve svém kabinetu.
Vychutnával atmosféru plnou očekávání.
Avšak náhle ucítil vůni hořkých mandlí.
Čeho?!
„Zrada, atentát!“ zaječel.
Vyběhl z pracovny, hlavou narazil do černého brnění.
Jediné neotřesitelné jistoty ve všeobecném hemžení.
„Mistře?“ zahučel zaskočený Darth Vader.
„Chtějí mne otrávit, kyanidem!“
„Prošetřím to.“
Poslal Palpatina do bezpečí, sám šel prozkoumat palác.
Zakrátko stál znovu před císařem.
„Kuchař připálil mandlové rohlíčky,“ sdělil lakonicky. „Lituji, atentát se nekoná.“
A sám se v tu chvíli divil, jak hluboké lítosti je schopen.

Anakin byl v Chrámu Jediů nový.
Nechápal, proč se ostatní omlouvají z večeře u Mistra Yody.
Vstoupil do jídelny.
„Pojď dál,“ zval opuštěný Yoda. „Já dobrou krmi připravil, kořínky vařil.“
Anakin potáhl nosem, avšak úcta k Mistrovi velela neprotestovat.
Yoda Anakinovi porci hodnou dřevorubce nandal.
„Jez, jez,“ pobízel. „Zdravé jídlo.“
Anakin nabral zelenou břečku.
Upnul se k Síle, avšak tak daleko jeho výcvik dosud nepokročil.
Žaludek nesdílel statečnost odhodlané mysli.
Anakin prostě musel pryč.
Ve dveřích se srazil s Mistrem Windu.
„Padawanovi večeře lepší ambrózie nesedla,“ zanaříkal Yoda.
„Zajisté, co zdavé jest, zpravidla nechutné bývá,“ s humorem vysvětlil Mistr Windu.

„Slimáku, hubnout budeš!“
Gardulla Hutt směle předčila vylágrovanou brusku.
Mocný Jabba, král tatooinského podsvětí, ani nedutal.
K obědu paní domu poručila servírovat salát.
„Jsem snad hlemýžď?“ durdil se Jabba.
Nejhorší však mělo teprve přijít.
Nazítří byl nucen písečné duny břichem šoupat.
Copak je bláznivý prorok, aby půst v poušti držel?
„Ahoj, Jabbo!“
Chlápek se poflakoval opodál a …
Jabbovi vzteky zaskočilo.
… v ruce držel mastnou placku.
„Promiň, kámo,“ povykoval Han Solo. „Kousnout ti nedám. To víš, Gardulla!“
„Jen počkej, pašeráku, aby tě do karbonitu zmrazilo!“ s vytržením hladového proroka vyštěkl Jabba.
A na opačném konci galaxie se události daly do pohybu.

Lhala nebo mlčela.
Nedokázal ji přimět, aby prozradila polohu povstalecké základny.
Noc plná mučení se zdála být nekonečná.
Pro trýzněnou i trýznitele.
Bezmocný Vader surově chytil princeznu Leiu za krk.
Posměšně zkřivila rty.
Plivla na černé zrcadlové očnice jeho odpudivé masky.
Zesílil stisk. Ošklivě vyjekla.
Zlostně mrštil bezvládnou ženou na ocelovou zem.
Šťouchl do ní špičkou boty.
„Princezno?“
Netušil proč, ale najednou měl strach, že ji zabil.
„Princezno!“
Zachroptěla.
Ihned ji pustil. Takřka utekl.
Proč jen se o ni najednou bál?
Otázka, na kterou nechtěl odpovědět.
Před očima náhle spatřil jinou ženu, a princezna Leia jí byla až mrazivě podobná ...

V rozestlané posteli se cosi zavrtělo.
Ze změti dek a polštářů vykoukla lysá, znetvořená hlava.
Ústa se zkaženými zuby se roztáhla do spokojeného úsměvu.
Žlutá očka vesele zasvítila, když spočinula na tácu se snídaní.
Císař Palpatin natáhl pařátu podobnou ruku, poslušně mu do ní skočil čerstvě propečený rohlík.
Ovšem, chtělo by to ještě šunčičku.
Palpatin se protáhl, vyštrachal se z postele.
Sotva usedl ke stolu se snídaní, Pán ze Sithu rozrazil dveře.
„Co chceš?“ zavrčel Palpatin rozmrzele.
Darth Vadera po ránu viděti, pásový opar sobě přivoditi.
Rázem měl po náladě a zřejmě i po snídani.
Nezdvořák v černém brnění shůry shlédl na císaře.
„Jde o Ysanne Isard,“ zahučel mnohoznačně.
„Co je s ní?“
Poměr mezi císařem a ředitelkou Říšského bezpečnostního úřadu byl veřejným tajemstvím.
„Nic zvláštního, snad jen ...“ Vader větu záměrně nedokončil.
Palpatinovi tázavě zakručelo v břiše.
„ ... v noci nebyla doma.“
„Mám být znepokojen?“
„Prý byla viděna se senátorem ze soustavy ...“
Palpatin mrsknul nakousnutým rohlíkem do hrnku s kávičkou.
„S tím cucákem ze sedmapadesáté řady?“ zaječel.
Zpoza černé dýchací masky se ozvalo něco jako pobavené broukání.
Palpatin vyskočil.
Kostnatým pařátem vztekle udeřil do desky stolu.
„Poprav ho! Okamžitě! Tímto rozpouštím Senát!“
V ten okamžik v předaleké galaxii nadobro zemřela demokracie.

Bzučící koule visela ve vzduchu.
Otáčela se, zaměřovala cíl.
Malého padawana, který ji však neviděl.
Oči měl zakryté neprůhledným štítem výcvikové přilby.
Jen Silou mohl vytušit, odkud přijde úder.
Oranžový blesk zasyčel vzduchem.
Učedník zažehl světelný meč.
Bolestně zaskučel.
Marně se snažil vykrývat rány, které na něj pršely jako elektrický déšť.
Strhl si přilbu, odhodil na zem.
Očima plnýma slz vyčítavě pohlédl na Mistra Kenobiho.
„Vzchop se, Anakine. Přece bys neplakal. Zkus to ještě jednou.“
Ponížení přešlo v hořkost.
Hořkost se změnila ve vztek.
Odkopl přilbu.
Zuřivě se vrhl na bzučící kouli.
Tehdy poprvé si představil, že útočí na Obi-wana.

„Palte!“
Několik zelených paprsků vytrysklo z paraboly Hvězdy smrti.
Spojilo se v jediný oslnivý svazek.
Gigantický blesk překlenul propastné vzdálenosti vesmíru.
Jako obludné žihadlo se zabodl do modré planety Alderaan.
Večerní nebe vzplálo žárem miliónů sluncí,
a stejně tak milióny hlasů vykřikly hrůzou,
aby byly vzápětí bezcitně umlčeny.
Exploze nevídaných rozměrů přezářila světla vzdálených hvězd.
Na kratičký střípek věčnosti proměnila Alderaan v nejjasnější objekt ve vesmíru.
Na palubě Hvězdy smrti guvernér Tarkin posměšně zkřivil rty.
Nechť si obtížný svět svůj okamžik slávy náležitě vychutná.
To potěšení mu odepřít rozhodně nehodlá.
Užít si ho může každý, kdo se vzepře Galaktické říši.

„Dneska jenom jeden?“ podivil se šéflékař vlajkové lodi Executor.
Uvykl faktu, že vzhledem ke způsobům Lorda Vadera, působí častěji coby patolog.
„Tak se ukaž, chlape,“ stáhl mrtvému z obličeje zelený lajntuch. „Podívejme, admirál Ozzel.“
Okem znalce přejel modré podlitiny na oteklém krku.
Sáhl po skalpelu, zručně provedl základní řez.
Mrtvý zasténal.
Felčar zbystřil: „Prosím?“
Zachroptění, pokus o nádech.
Patolog si povzdychl.
Popaměti sáhl mezi instrumenty. Vybral nůž s obzvlášť dlouhým ostřím.
Zakrvácenou čepel si otřel o zástěru.
Zadíval se směrem ke komnatě Lorda Vadera.
„Uvítal bych, kámo, kdybys aspoň jednou doved práci do konce. Tvoje nedůslednost mne už vážně znepokojuje.“

Mistr Yoda se přikrčil.
Prohopkal zšeřelým hangárem.
Tak tomuhle říkal pořádná kára.
Zeleným očkem nablýskané vznášedlo přejel.
A jemu takový služebák Rada nepřidělí!
Tříprstou ručkou kapotu spídru pohladil.
Rázem se za jeho kniplem viděl.
Vítr mu čechral chmýříčko na čelíčku, kolem špičatých oušek svištěl.
Zatímco lepé děvy se po stroji i jeho neohroženém pilotovi zálibně ohlížely.
„Mistře Yodo?“
Trhnul sebou, zastyděl se. Ještě více zezelenal.
„Mistře Windu, já obavy mám. Zkušenějšímu pilotovi ty káru svou přenechat bys měl.“
Představený Rady Jediů stěží ovládl úsměv: „Pravda, přenechám stroj Obi-wanovu učedníkovi.“
Yoda nelibost vyjádřit chtěl.
Avšak vzápětí usoudil – důstojnost zachovat moudřejší jest.

Povstalecký agent umíral ve spodních patrech Coruscantu,
kam slunce nesvítilo a naděje nechodila.
A přece.
Postávala opodál v síťovaných punčochách a vyzývavé sukýnce.
Z posledních sil zachroptěl.
Odlepila se od zdi.
„Co chceš?“
„Schovej to u sebe, předej senátorce Organě.“
Prohlédla si maličké kovové pouzdro.
„Proč?“
„Je v tom nová naděje.“
Rychle si sáhla pod sukýnku. Intimně ukryla svěřenou věc.
Zaplatil, zemřel.
Za pár šupů už zažila horší věci.
Vystoupila z podzemí do sluncem zalitého dne.
Domohla se vstupu do Senátu.
„Kdo jsi? otázala se princezna Leia Organa.
Podala jí lehce olepené pouzdro s plány Hvězdy smrti: „Přináším novou naději.“

„Dobrá rána, pánové,“ zazubil se Moff Jerjerrod.
Velitel druhé Hvězdy smrti byl s výkonem posádky spokojený.
Jediný výstřel rozmetal nepřátelský křižník na kusy.
A další!
Jak říkají pašeráci – skvělá rána, za milión.
Hvězda smrti si vedla prostě báječně.
Císař může být na jejího velitele právem hrdý.
A to se Jerjerrodovi zlé jazyky pošklebovaly, že předtím velel skladu s proviantem.
Pakáž jedna závistivá!
Rozechvěle si pohladil uniformu v místech, kam se připíná vyznamenání.
Už ho tam viděl.
Ohlušující rachot.
Praskot tavené konstrukce.
Ječení posádky.
Dole na Endoru Han Solo pohlédl k nebi.
„Skvělá rána, chlapi, za milión,“ zhodnotil trefu povstaleckých pilotů.

Ty lodě se jednou setkat musely.
Executor proti Enterprise.
Darth Vader pohrdlivě přehlédl lodičku s vlaštovčími křídly.
„Co nabíjíte?“ zasyčel.
„Fasery,“ zopakoval kapitán Picard sebevědomě. „Ačkoli, raději bych respektoval základní směrnici.“
„Směrnice je irelevantní. Odpor je marný!“ zaburácel Vader.
Plešatý vetřelec očividně zbledl.
„Date,“ špitl. „Proskenujte ho.“
„Neznámý druh Borga,“ hlesl poručík.
Picardovi se udělalo mdlo.
Salva z turbolaserů připravila Enterprise o štíty.
Černý Borg přikázal: „Admirále Piette, připravte výsadek.“
„Warp devět, plný výkon!“ zachroptěl Picard.
Druhou asimilaci by nepřežil.
Enterprise vyklidila bojiště stylem splašeného raka.
Picarda zachvátily obavy.
Vždyť Borg všude bratra má a vesmír není nikdy dost nekonečný.

„Příteli, budeš se ženit,“ oznámil Palpatin Lordu Vaderovi.
Otřásl se.
Byla tlustá a ošklivá.
Ropuší hlavu jí zdobil klobouček s ovocem.
„Dívka z nejlepší rodiny,“ cukroval Imperátor. „Vezmi ji na procházku.“
„Jak si přejete, Mistře,“ odtušil Vader pochmurně. „Půjdeme do zahrad.“
„Vy svůdníku,“ zalaškovala hlasem rozštelované cirkulárky.
Palpatin dojatě hleděl za odcházejícím párem.
Vader nerozuměl kytkám, ale bičující strom znal dokonale.
Smrtící solitér, chloubu každé zahrady.
Postrčil snoubenku mezi nevěstinu závoji podobné větve.
„Drahá, kochejte se,“ zapředl pokrytecky.
Šlahouny bleskově vystřelily do prostoru, celou ji obalily.
„Můj klobouk!“ zaječela.
Vrátil se k císaři.
„Kde máš nevěstu?“
„Hledá klobouk ve křoví.“

Zprávu o porážce přijal s klidem jemu vlastním.
Ale co vlastně cítil?
Zklamání?
Hořkost?
Vztek?
Byl to on, kdo měl u Endoru velet císařské flotile.
Geniální stratég.
Velitel schopný dovést Impérium k vítězství.
Už od samého začátku tvrdil,
že stavět druhou Hvězdu smrti je čiré bláznovství.
Až ho císař pro ten názor poslal prakticky do vyhnanství.
Mapovat Neznámé regiony, kreslit mapy.
Zatímco u Endoru jiní psali historii.
Velkoadmirál Thrawn se spokojeně usmál.
Byl sám se sebou nadmíru spokojený.
Co na tom, že je Impérium v troskách?
Hlavně, že jeho úsudek opět nezklamal.
Jak milé poznání!
Tak proč by se neradoval …

Fandom: Star Wars
Poznámka: George Lucas - autor a tvůrce Star Wars.
A ještě jedna drobnost, tenhle můj nápad je už pěkně otřepaný.
Ale jednak téma k němu přímo vybízelo a mně to na závěr místního drabblení prostě nedalo. :-)
Nechtěl ji zabít.
Nechtěl s ní bojovat.
Ale osud byl jiného názoru.
Teď stáli proti sobě.
Oba v černé zbroji.
Přesto, že byla vysoká, neměla šanci zvítězit.
„Vzdej to,“ zahučel Darth Vader ponuře. „Nemůžeš vyhrát.“
Vyzývavě se usmála: „Když myslíš?“
Zaujala bojové postavení.
Nataženou ruku zvedla do výše očí.
Modré blesky obklopily Vadera.
Bez citu jím mrštily proti tvrdé zemi.
Ovládal Sílu, ale tímto jejím druhem nadán nebyl.
Ohromeně pohlédl na válečnici.
Byla nádherná. Naprosto jedinečná.
A on v ten okamžik věděl, že potkal svou královnu noci.
Bude jeho tajemstvím.
Tak velkým, že se o něm nedozví ani George Lucas.

Mistr Yoda předstoupil před malé padawany.
„Dnes my o historii Jediů vyprávěti si budeme. Já staré rukopisy přinesl.“
Zelenýma očičkama zatěkal po prázdném stole.
„Och, zdá se, že já zapomněl …“
Špičatýma ouškama zastřihal.
Odcupital.
Vrátil se s náručí plnou svazků.
„Já ukázati vám chtěl podobenky dávných Mistrů.“
Marně kronikami listoval.
Znovu odhopkal. Přiběhl s hromadou větší než byla ta první.
Na prahu zakopl. Svitky se rozkutálely.
Učedníci si vyměnili rošťácké pohledy.
Ze sloupoví přihlíželi Mistři Windu a Ki-Adi-Mundi.
„Mistr Yoda začíná být roztržitý,“ řekl Windu. „Učení neposedů mu nesvědčí.“
Ki-Adi-Mundi přikývl: „Potřebuje odpočinek. Lépe bude, když v Nejvyšší Radě zasedne.“

Darth Vader netečně zíral z okna.
Nemohl se smířit se svou novou, absurdní existencí.
Palpatin byl vzteky bez sebe.
Potřeboval válečníka, ne zhroucenou trosku.
„Pojď se mnou!“ přikázal.
Vader neochotně poslechl.
Sestoupili do temného podzemí Palpatinova paláce.
Zde ukrýval své největší bohatství.
Sithské holocrony.
V nich byly navždy spoutány duše dávných učenců i bojovníků připravené
kdykoli předat moudrost a Sílu svému vlastníkovi.
Vader se otřásl.
Cítil se jako vězeň v klaustrofobním prostředí svého obleku,
ale spoutané duše na tom byly tisíckrát hůř.
„Takže mám být vděčný i za to málo, co mi zbylo?“
Palpatin se usmál: „Ano, to bys měl.“

„Obnovení projektu Hvězdy smrti nepovažuji za rozumné. První stanice se neosvědčila,“
namítl zdvořile velkoadmirál Thrawn, geniální stratég.
„Osobitý názor,“ zavrčel Palpatin. „Vrchní velení nesdílí váš pesimismus.“
Thrawn nepatřil k císařovým oblíbencům.
Vždy byl víceméně trpěn.
„Stanice je velmi zranitelným cílem. Dokonalá ochrana je nemožná,“ vysvětloval trpělivě.
„Osobně převezmu velení,“ prohlásil císař.
Thrawn se zděsil.
„Výsosti, vezměte si ponaučení z osudu guvernéra Tarkina.“
„Málem bych zapomněl," zakřenil se Palpatin. "Pošlu vás do Neznámých regionů. Mapovat neprozkoumané soustavy.“
Chystej si kružítko, náfuko, pomyslel si jízlivě.
Thrawn srazil paty, až na chodbě si ulevil: „Budiž ti přáno …“
Schylovalo se k bitvě u Endoru.

„Jó holka, buď vopatrná,“ poučovala profesionálka začátečnici. „Já šlapu Coruscant City od dvanácti,
ale jedno ti povim – dávej si majzla na sithskýho lorda.“
„Kecáš.“
„Kecám?! Každej ví, že si vybírá děvky z ulice. Co s nima ve svým paláci dělá, se neptej.
Ráno najdou zvohavenou holku ve stoce.“
V nedalekém paláci se Darth Vader ukládal ke spánku.
Lékařský droid mu pomohl svléknout jeho speciální oblek.
Ulehl do přetlakové komory.
Zavřel oči.
Tak jako každý den před usnutím, myslel na milovanou Padmé.
Přál si, aby se mu zdálo jen o ní.
Kéž by ji mohl aspoň ještě jednou sevřít v náručí.

„Velitel Jarjerrod žádá o prodloužení termínu,“ stěžoval si císař. „Druhá Hvězda smrti nebude dokončena podle plánu.“
Byl velmi zklamán.
Tetelil se blahem při pomyšlení, jak se povstalecká chátra usmaží zaživa.
A teď, zase zdržení.
Vader pokrčil rameny.
O projektu Hvězdy smrti si od jisté doby myslel své.
Dvakrát do stejné řeky, a tak dále …
Ovšem líného velitele by si s chutí podal.
„Napíšu Jarjerrodovi osobní dopis,“ prohlásil pomstychtivě císař.
Vzal do ruky datapad, ale co napsal, zase smazal.
Odhodil datapad na stůl.
Jízlivě se usmál: „Pošlu Jarjerrodovi tebe, Lorde Vadere. Ty už najdeš způsob, jak mu dodat tu správnou motivaci.“

Poslední kolo.
Únava byla znát na hráčích i kibicích.
Han Solo nebyl zrovna mistrem sabbacu, ale tenhle turnaj rozehrál fakt dobře.
Jenom neudělat chybu.
Ani mrknutím oka nedat najevo, co se mu honí hlavou.
„Vyložte karty,“ přikázal šéf turnaje.
Han se usmál koutkem úst.
Pomalu rozložil karty na stůl.
Měl čistý sabbac.
Lando Calrissian praštil kartami o stůl: „Sakra! Brácho, je tvoje …“
Han se ušklíbl. Mrkl na loď, kterou právě vyhrál.
Millenium Falcon, starej votřískanej křáp, co musel pamatovat zrod vesmíru.
Ale co, třeba mu někdy k něčemu bude.
Nemusí pršet, stačí, když kape. Co je doma, to se počítá.

Velkoadmirál Thrawn je geniální stratég.
Z uměleckého díla dokáže vyčíst taktiku protivníka.
Avšak nyní byl s rozumem v koncích.
„Nikdy se nepodřídíme Impériu,“ usmála se sebevědomě královna Sen’tharu. „Na památku, pro vás,“ podala Thrawnovi sošku malého bůžka.
Velkoadmirálovi se zablýsklo v očích, zdvořile se uklonil.
Roztomilá hračka.
Bůžek se usmíval či mračil. Špičatá ouška sklápěl, jazýček plazil.
Buclatou ručkou hrozil.
Náladu svého majitele gesty napodoboval.
Thrawn se uzavřel v pracovně na vlajkové lodi.
Celého hodiny nevycházel.
Kdyby velkoadmirála někdo spatřil, usoudil by, že se zbláznil.
Na bůžka pošklebky dělal.
O den později byl Sen’thar poražen.
Maličký bůžek se vítězně usmíval.

„Pokud neochráníme zásobovací konvoje … “ Darth Vader zmlkl uprostřed věty.
Dveře komnaty se otevřely, sloužící přinesli imperátorovi večeři.
Vader se chtěl s úklonou odporoučet, ale to už Palpatin, špičku jazyka mírně vyplazenou, nabral lžící nudlovou polévku.
Vrásčitá tvář vládce galaxie se stáhla hlubokým soustředěním. Žlutá očka zasvítila. Třesoucí se rukou nesl lžíci k ústům.
Vadera jako by přimrazili.
Navzdory elektronicky řízenému respirátoru zatajil dech.
Zaujat tou neuvěřitelnou scénou, nedokázal odejít.
Palpatin natěšeně pootevřel ústa. Roztřeseně naklonil lžíci.
Vader jemným dotykem Síly pomohl starci v jeho úsilí.
Zdálo se, že společně opět zvítězí, když vtom se jedna z nudlí obratně přehoupla přes okraj lžíce. Zamířila zpět do talíře.
„Pojď sem, mrško,“ zaskřehotal Palpatin.
Chtěl neposednou výtržnici lapit.
„Mistře, ne!“ vykřikl Vader.
Císař sebou trhnul. Cípem širokého rukávu zavadil o talíř.
Vader se obětavě vrhl vpřed, přesto katastrofě zabránit nedokázal.
Co mělo přijít, bylo neodvratné.
„Podívej se, co děláš!“ zaječel císař.
Vztekle mrsknul lžící po Vaderovi.
Palpatinův věčný žák ohromeně zíral na bizarní rybníček v mistrově klíně.
„Můj pane, já … “
„Mlč, už ani slovo!“
Vader se nadechl k obhajobě.
„Ticho! Jdi mi z očí. Jsi jak malé dítě!“ zavřískal císař.
Vader se pod maskou potutelně usmál. Nevzrušeným hlasem zapředl: „Jak myslíte, můj pane … “

Zuřila bitva.
Vyčerpané posádky se střídaly u dělových věží.
Jedni bojovali, druzí obědvali.
„Co ti vadí?“ zařval povstalecký kuchař na vojáka u výdejního okénka.
„Maso je samá flaksa.“
Loď se otřásla.
„Vole, nezdržuj,“ ozvalo se z fronty.
„Musíš kousat,“ poradil kuchtík.
Přímý zásah z imperiálního křižníku.
Vřískot sirén.
Voják se nevzdával: „Kolínka jsou rozvařený … “
Kuchař neudržel rozkymácený hrnec.
„ … omáčka smrdí jak huttský lejno.“
„Co mi daj, to vařím.“
Praskot lodní konstrukce. Výzva k evakuaci.
„Ten sliz se nedá žrát.“
Kuchtík se vyzbrojil naběračkou: „Včera byly buchtičky!“ zvolil ráži nejvyšší.
Imperiální křižník vypálil plnou salvu.
Povstaleckou fregatu změnil v ohnivou kouli.

Darth Vader sledoval záblesky doznívající vesmírné bitvy.
Kradmo se k němu plížil admirál Piett.
„Admirále?!“
Vader se otočil, málem Pietta smetl.
„Pane, hlášení.“
„Hlaste jen to, co nevím!“ zaburácel Vader.
Piett vykulil oči.
Zbledl. Zrudl. Zezelenal.
Hrdlo mu sevřel neviditelný spár.
Bitva nedopadla nejlépe.
„Velmi jste mne zklamal, admirále!“
Piettovi se dýchalo stále hůř.
Už sípal hlasitěji než Vader.
Omluvy jsou marné.
Slova zbytečná.
Nezbývá než osvědčená taktika mrtvého brouka.
Zvažoval, že krovky na zem hodí, když vtom Vader zavrčel: „Nezklamte mne podruhé, admirále.“
Piett ulehčeně sledoval, jak Vader odchází.
Tohle bylo hodně zlé.
Myslel, že nastala jeho poslední hodinka.

Fandom: Star Wars (crossover "Historie")
„Kdo to je?“
„Spad mi z nebe přímo do stohu,“ vykládal sedlák.
Farář se pokřižoval, lékárník protáhl obličej.
Starosta mlčel.
Pány z městečka na francouzském venkově sevřela tíseň.
Tiše přemítali nad potlučeným chlapem v kombinéze vojáka Povstalecké aliance.
Netušili, že na opačném konci vesmíru poškozený hyperdrive poslal pilota jinam než stíhačku.
„Pane lékárníku, vezměte ho k sobě,“ rozhodl starosta.
„Divný patron,“ vykládal o pár týdnů později lékárník. „Nemluví. Zaraženě kouká. Začal kamarádit s Daguerrem.“
„S tím malířem?“ podivil se starosta.
„Kradou mi v apatyce chemikálie. Ten chlap učí Daguerra dělat takové zvláštní obrázky. Naše Madeleine je na nich jako živá.“

Padal.
Tělem narážel do stěn bezedné šachty.
Smrt byla neodvratná.
Ale on byl připraven.
Duch opustil tělo dříve, než se roztříštilo o netečný kov.
Osvobozen od hmoty překlenul prostor i čas.
V jádru galaxie, na světě jménem Byss, splynul s novým tělem.
S dávno nachystaným vlastním klonem.
Víčka zavřených očí se pohnula.
Znovuzrozený Palpatin se pousmál.
Potěšeně si prohlédl nové tělo.
Nebylo vysílenou schránkou starce.
Bylo tělem muže v plné síle.
Vstal.
Pokynul věrným, kteří přihlíželi jeho zmrtvýchvstání.
„Císař žije!“ splynulo jim ze rtů.
Připravený obnovit zdeptané Impérium.
Pomstít Vaderovu sebevražednou vzpouru.
Císař Palpatin je věčný.
Stejně jako Galaktická říše.

„Zabil jsi Padmé,“ řekl Palpatin.
„Nééé!“ zoufalý výkřik oblétl galaxii.
Ztratil vše, co miloval a ctil.
Pomohl zničit starý svět.
Prošel strašlivou proměnou.
Snažil se vzpamatovat, prohlédl si sám sebe.
Ale byl to vůbec on?
Ta sípající zrůda závislá na funkčním obleku s dýchací maskou?
Zrak není zrakem.
Chůze není chůzí.
Dech není dechem.
Bolest je všudypřítomná.
Již nikdy se nebude cítit jako člověk.
Je navždy uvězněn ve vlastním znetvořeném těle.
Ale žít prostě musí.
Anakin Skywalker je mrtvý.
Zrodil se Darth Vader.
Dveře laboratoře, kde vznikl, se otevřely.
Zaváhal, přesto se neohlédl.
Nejistě vykročil do prázdnoty své nové existence.

Coruscant byl zaraženě tichý.
Nedělním ránem to nebylo.
„Císař je mrtvý, Vader také,“ mumlal vezír Sate Pestage.
Neuvěřitelné!
Zdáli se být věční.
Ysanne Isard, ředitelka Imperiální rozvědky, pokrčila rameny: „Komu to vadí?“
„Myslel jsem, že vy a císař ...“
„Minulost. Teď jsme my dva.“
Pěstěnou rukou stiskla jeho kostnatý pařát.
V mnohém byl císařovi podobný. Ačkoli „Palpatinem“ nikdy nebude.
„Jste vládce Impéria, já jeho bezpečí,“ zašeptala. „Ochráním trůn i vás.“
„Ochránit a prahnout jsou synonyma?“ pomyslel si hořce.
Myslel na totéž, když mu kat pro velezradu lámal vaz.
Napřed její otec, teď on.
Impérium pokorně sklonilo hlavu: „Co poroučíš, má paní?“