Marceline Finnovi a Jakeovi přátelsky poděkovala za údržbu domu, ukázala jim M pod starým obrazem, kam si před staletími vyryla svou značku, a vykopla je na déšť.
Poté, co naši hrdinové narazili na zakleté, lidožravé a jinak nespolupracující domy, zůstali sklesle sedět na kře plující po řece.
„Musíme s Marceline bojovat,“ rozhodl se Finn.
Jake se zhrozil: „To ne! Viděl jsi ty její zuby!“
Nový domov našli úplnou náhodou v jeskyni, kam je kra zanesla.
Ovšem…
„Tady je moje značka,“ ukázala Marceline za krápník. „Tak se spakujte.“
Během tisícileté upírské existence ztratíte etické principy, ale získáte zlomyslný smysl pro humor.