Druhá část začíná o víc než půlrok později – je konec března následujícího roku.
Product placement mi dal trochu zabrat (na chuti to snad moc poznat není), ale druhé padesátkové překvapení jest snad splněno.
Navazujeme následující den.
Navazujeme těsně na předchozí. Stále je úterý, těsně po ordinačních hodinách na středisku v Petrovicích. Ráno se doktor s Růžou domlouval ( kapitola 7 ) na návštěvě u starého pana Vaňáska, kterej má zničený záda z ukádání sena (do kterýho ho nerozumně honil jeho syn Joska kapitola 4 ).
Kapitola probíhá víceméně současně s tou minulou o Ládíkovi. Jsme zpátky v Petrovicích na obvodě.
Tak to vypadá, že bych tu vylepšenou hmyzí kapitolu přece jen mohla stihnout…
Děj se odehrává ve stejný den jako děj předchozí kapitoly (časově to vlastně navazuje s odstupem jen pár hodin).
Konečně jsme se časově hnuli – tato kapitola se odehrává následující den – tj. v úterý, což taky znamená, že se jako každý týden ordinuje v Petrovicích.
V minulé kapitole se zjistilo, že úraz na starém provoze je naštěstí jen drobný, nicméně důvodem pádu brigádnice Jany (dcery Václava Vaňáska) byly příznaky prvního trimestru gravidity.
O ztraceném Ládíkovi zatím žádné nové informace.
Pořád ještě jsme v tom stejném pondělku v ordinaci v Dolánkách. V minulé kapitole jsme zjistili, že se Ládík doopravdy ztratil a že není vůle odpovědných institucí ho jít hledat. Skončili jsme telefonátem o pomoc při úrazu na dílně.
Jo a nějaký hmyzáci se vyskytují, i když se mi opravdu nehodili. Jestli se vejdu do časového limitu, tak bych je možná zkusila ještě jednou na příhodnějším místě…
Navazujeme v podstatě úplně těsně – pondělí, druhá půlka srpna, ordinace v Dolánkách
Na konci minulé kapitoly jsme zjistili, že jinej řidič autobusu nejen ráno ujel Růže, ale také nevzal Ládíka, mentálně postiženého kluka, na ranní směnu do JZD.
Kromě Václava Vaňáska si poprvé představíme také druhou hlavní postavu padesátky doktora Františka Šrámka.
Navazujeme o týden a den později, tj. pondělí ráno v Dolánkách.
