DMD Bonus č. 6 pro 24. 4. 2015. Téma: Nezáleží na tom jestli věříte v reinkarnaci. Důležité je jestli reinkarnace věří ve vás.

„V příštím životě se vám to vrátí,“ ubezpečila mne na ulici jakási dáma, jejíž nabídce jsem z nedostatku času odmítl věnovat pozornost. Neměl jsem jí to za zlé – nakonec, stála tam od rána, což jí na náladě jistě nepřidalo. Ale cestou domů jsem se nad tou alternativou přece jenom zamyslel.
Co kdyby karmická odplata fungovala takhle jednoduše?
Kolik vědců by se ocitlo v teráriu, s uchem na zádech?
A kolik politiků na úřadě práce, nebo rovnou v chlívku?
A vyrazila by (bývalá) myš do Baumaxu na nákup pevných pastí?
V reinkarnaci nevěřím. Ale kdo ví – třeba věří ona ve mne.

Opravdu nezáleží tolik na tom, zda v reinkarnaci věříte nebo ne. I kdybych vám teď řekla/napsala, že v převtělování duše věřím, ti kteří nevěří, stejně neuvěří. To je síla subjektivního názoru.
Záleží hlavně na tom – a to je jen moje subjektivní pravda – že reinkarnovaná duše věří ve vás. A to úplně a neoblomně. Zajímá vás proč? Protože si vás sama vybrala. Vybrala si přesné místo i čas vašeho narození, a tím si určila předpoklady ke svému dalšímu životu. Je vám zcela oddána, protože věří v sílu lidské myšlenky a nemůže se dočkat toho, jak společně naložíte se svým životem.

Občas máte dojem, že si z vás celý svět utahuje. Cítíte se jako osel. Například v práci. Děláte, jak nejlépe umíte, ale stále to není dost. Jste málo pečliví, zodpovědní, rychlí, příjemní, reprezentativní, whatever. Prostě jste málo stroj, že? A tak se snažíte víc a víc a stejně z toho máte prdlajs. A to tóčo, když se odvážíte namítnout, že chyba není ve vás! Pak vám řeknou, že na vaše místo stojí fronta, ačkoliv jste si žádného srocení před bránou nevšimli.
Co uděláte? Jdete pracovat, protože práci potřebujete.
A pak vám to dojde. Vypadáte jako člověk. Ale definitivně JSTE osel.

Podívejte se, mně je nějaká reinkarnace nebo karma ukradená. Na tyhle blbosti nevěřím. Ja jsem vlk a vlci jsou, jak je všeobecně známo, prostě dravci. Když mám hlad, tak sním, na co přijdu, a je mi jedno, že společnost považuje za nemorální, když se mi do cesty připlete zrovna nějaká malá holka.
Příroda nezná zákony etiky a je jí jedno, co si o tom společnost myslí. My jíme, když máme hlad. Občas sežereme nějakýho člověka, stane se.
Přiznávám, že Karkulka s babičkou byly tak trochu plánovaný, taky jsem tejden pořádně nejedl.
Ale zašívat mi kameny do břicha jste fakt nemuseli.

Ocitli jste se někdy v cizím městě, ve kterém jste nikdy nebyli? Ale stejně najdete vše hned na poprvé a máte takový záhadně divný pocit? Říkáte si: "Už jsem tady někdy musel být!" Jak jste tam asi někdy mohli být, když jste tam nikdy nebyli? A tomu divnému pocitu se říká zaražené prdy a pomůže vám na to Activie.
Říkáte si, jak to hrozná karma, když někoho zabije cihla na ulici, jaká je pravděpodobnost? No očividně vysoká, když cihly padají ze střech, aby zabíjely lidi. A nepadají jen tak, uvolní se (díky Activii?) a pak díky gravitaci spadnou a udeří...

Zadání: Napište krátký fejeton o reinkarnaci
Jméno žáka: Pažout
Reinkarnace je když se někdo převtělý v něco jinýho třeba člověk v žábu. Dělá se to tak že se sečtou jeho hříchy a dobrý skutky výsledek se jmenuje karma. Karma proto že jede na plyn tak se musí často kontrolovat jestli neuniká protože by se lidi mohlyi votrávit. Stejně tak jako plyn z karmy když je zanesená votravujou životy lidí špatný věci krádeže nebo vraždění a ještě víc to votravuje ostatní hlavně ty zavražděný. Proto se votravný lidi mění na niššží třeba na hmiz nebo žáby jelikoš pak nemůžou dělat škodu.

Jsem zarputilý ateista, nevěřím ani ve špetku nadpřirozena, ale reinkarnace se mi prohryzává vědomím.
Například tím, že člověku zlomíte srdce, vytvoříte trosku. To je určitě reinkarnace.
Když rozbijete talíř, údajně se jednotlivé kousky vtělí do štěstí.
A co když se Hitler reinkarnoval do Stalina? (Neřešme otázku toho, že žili ve stejnou dobu, třeba byl ruský diktátor lehký schizofrenik.)
Nezáleží na tom, jestli v ní věříte. Důležité je, aby ona věřila ve vás.
Já v ní nevěřím a reinkarnovat se teda fakt nehodlám.
Poslední rada do vašich srdíček: chovejte se tak špatně, aby ve vás nevěřila. Život bude o dost lehčí.

Nevěříte v reinkarnaci?
Možná nevěříte, že živý tvor se po své smrti převtělí do jiného. Ale mohou se vás týkat její jiné druhy.
Reinkarnace totiž může probíhat i mezi věcmi neživými. Nevěříte? Uvedu příklad. Když bance dojde dech a zlato, je to její konec. Plynule se z ní stal tunel. Už rozumíte?
Také věci neživé se mohou převtělit na živé. Opět příklad. Z jednoho tunelu se stala Blanka.
Reinkarnace dokonce probíhá i z věcí živých na neživé. To když vás zazdí do tunelu.
Nezáleží tedy, zda věříte v reinkarnaci. Důležité je, jestli reinkarnace věří ve vás. Každopádně si vás najde.

Právě se mi stalo něco hrozného: Zapadla mi tužka mezi postele. Jsem si jist, že je to proto, že jsem špatný člověk. Žeru maso, piju, kouřím, nevychovávám veganského psa a chci své děti nechat očkovat.
Myslím, že jsem byl v minulém životě masový vrah. V tom následujícím budu přinejlepším muňka. Nebo té reinkarnaci ani nestojím za špetku důvěry a pošupajdím pěkně do pekla. To by nakonec nebyla zas tak hrozná možnost, protože tam bude většina mých pohanských kámošů.
Nicméně jsem tak nějak smířen s tím, že jsem zlý, špatný a nesluníčkový.
Každopádně když budu potřebovat spravit karmu, pozvu si instalatéra.

Otázka převtělení zajímá lidstvo odjakživa. Minulé životy, budoucí životy, každého člověka to fascinuje – a možná, že to fascinuje i ta dotyčná zvířata nebo rostliny během toho věčného koloběhu, kdo ví?
Já osobně v reinkarnaci věřím, a vím, že reinkarnace věří ve mně. Vždyť si jen představte, co já všechno už byl...
Byl jsem vzájemně vstřícný, i střídavě sblížený, má rodina mohla být sudozpeřená i lichozpeřená, dvoučetná, trojčetná, i vícečetná. Byl jsem kališní, korunní, i okvětní.
Ale u rostlin to nekončí. Já se dostal i do bank, do divadel, do tramvají, do restaurací, a dokonce, už v osmnáctém století, do novin!