Alternativní historie (AU)

*Čárlí se přihlásil do chatu*
Čárlí: Hej, je tu někdo? Bílá_paní?
*Bílá_paní se přihlásila do chatu*
Bílá_paní: Uf. Hodina frrrrrancouzské konverzace. OMG.
Čárlí: Já rrrradši frrrrancouzský hrrrranolky. ROFL!
Bílá_paní: Ha ha. Ty seš marnej.
Bílá_paní: Poslouchej, něco ti zazpívám:
*Bílá_paní zapojila mikrofon* Já ač mám spánek bezesný, mně včera sen se zdál…
Čárlí: WTF? LOL! :D :D
Bílá_paní: Zdechni!
Bílá_paní: Čárlí?
Admin: Podle vašeho profilu je vám teprve sedm let. Budete odhlášen za pět vteřin.
*Čárlí se odhlásil z chatu*
Bílá_paní: Čárlí? Čárlí!
Admin: Podle vašeho profilu…
A tak se Karel s Blankou museli vzít, aniž by se pořádně seznámili.

Tbilisi, 1902
Bývalý seminarista milého vzhledu hledá po kratším pobytu na Sibiři naléhavě podnájem, nejlépe u ženy, jíž také záleží na otázce proletariátu. Zn. Džugašvili
Vídeň, 1913
Malíř pohlednic a plakátů, zapřisáhlý abstinent, hledá dívku, která by hýčkala jeho jemnou uměleckou duši. Ne židovku, ani marxistku! Zn. Společný život v Mnichově.
Praha, 1946
Má Hana mi nerozumí. Hledám ku krajně diskrétním schůzkám delikátní ženu demokratického smýšlení, která má dekret na byt. Zn.: Brzy bude dekretů dostatek.
Praha, 1981
Vysoce postavený funkcionář hledá milou soudružku k občasným intimním schůzkám. Zůstal jsem sám, jak kůl v plotě. Zn. Dostaveníčko na Červeném Hrádku

Pokud po vstupu do Fangornu zahnete vlevo, otočte na stránku 15.
Potkali jste Stromovouse. Myslí si, že jste skřeti.
Šlápl na vás. Tududumtum.
****
Pokud po vstupu do Fangornu zahnete doprava, otočte na stránku 80.
Kráčíte Fangornem. Hledáte cestu k Železnému pasu. Pokud vytáhnete kompas, otočte na stránku 45.
list
Ve Středozemi kompas neexistuje. Nepodvádějte! Zpět na stránku 15.
****
hráč zuřivě otáčí na poslední stránku
OPUSTILI JSTE PŘÍBĚH! JSTE PŘIPRAVENI VRÁTIT SE DO REALITY?!
Hm.
list
Vítejte zpět! Potkali jste Toma Bombadila.
*****
"Safra," povzdechl si Tolkien, zmuchlal další papír a hodil ho do koše, "ten experimentální modernismus mi byl Sauron dlužen."

"Teď už se to musí povést. Ne jako naposledy. Všichni se mi vysmívali, že jsem nešikovný a že mám velký nos, a pak mě strčili do potoka. Ale já se pomstím! Tohle bude můj silný kamarád. Pošlu ho na ně a on je zbije," rozumuje osmiletý chlapec a usilovně tvoří.
"To je ono!"
Panák má nohy na ramenou, oči na zádech a ruce tam, kam si slušní lidé nesahají.
Hoch se nespokojeně zamračí, ale než stihne dílo předělat, ozve se z blízkého domku ostrý hlas:
"Jehudo Löwe ben Becaleli, okamžitě se přestaň hrabat v tom blátě, nebo budu žalovat tatínkovi!"

Zdržení bylo způsobeno urputným odporem rytíře Hynka z Michle (nakonec ho Šlupka zneškodnil kalamářem) a mylnou zajížďkou na Malou Stranu. Na Staroměstské náměstí tedy toho rána vjeli až ve chvíli, když kat odhazoval do koše třináctou hlavu. Hlavu Jana Jesenia.
“Zadrž, kate Mydláři!” Hromový hlas Veverky z Bitýšky přehlušil i víření bubnů. Truchlící dav i pyšní páni se prudce otočili a spatřili blanické rytíře, jejichž zbroj jiskřila v v ranním slunci.
Po schodech na popraviště právě stoupal jako čtrnáctý Kryštof Kober z Koberšperku, ctihodný měšťan pražský. Až do své smrti v jednadevadesáti letech slavil 21. červen jako den svého znovuzrození.

Dne 26. května 1942 se v novinách objevil zvláštní nadpis Zítřek jste prožili včera. Lidé si mysleli, že jde o nějaký ten výmysl novinářů, ale když se to objevilo i v rádiu a televizi, začalo je to udivovat. Někteří si dokonce vzpomenuli, že den předtím byly noviny s datem 27. 5. středa, ale to jen utvrdilo jejich názor na to, že za to mohou novináři. Ti se sice urputně bránili, ale nedokázali nijak vysvětlit ten nadpis, ani včerejší chybné datum. Zvláštní to však začalo být, když další den měl být atentát na Heydricha a ten byl už den po smrti.

"Ženo, pojedeme do MakroMozku. Slyšel jsem, že přišly nové zásoby," praví rozvážně Jedovatě-zelený.
"To si nesmíme nechat ujít, muži," přikývne souhlasně Salámová-plíseň.
"Mamí, my chceme taky!" piští Komposťátka.
A tak jedou.
MakroMozek hraje padesáti odstíny zeleně.
"Zombi, maj tu mozky v akci a sou jenom den prošlý!"
"Mamíííí, koupíš mi mozkovou tyčinku Oční bulva? A co to je ta bulva?"
"Zombilásko, vidíš tenhle roztomiloučký růžový mozeček? Strašně by mi slušel! Koupíš mi ho?"
"Slečna Šedá-kůra-mozková ať se dostaví na pokladnu č. 4!"
Rodinka Mozkomíšních spokojeně nakupuje. Dlouho byla nouze, ale dnes bude bohatá večeře.
Dohoda o míru padla. Válka pokračuje.

Ze všech vyprávění rabiho Löwa měla vnoučata nejradši to o gójském salámu.
"To bylo tak. Přišli řezník a řeznice, že se jim ztratil kus salámu. Prý zrovna šel kolem Hilel a za ním Šamaj, nikdo jiný tam nebyl. Divné mi to bylo, že by chlapci kradli nekošer maso. A byly tu nesrovnalosti ve výpovědích svědků."
"Jaké?"
"Řezník tvrdil, že se ztratilo asi deset deka, řeznice, že celá šiška. Musel jsem na místo činu."
"A tam?"
"No řeznickej pes to sežral! Vždycky když řezníci vyběhli honit Hilela nebo Šamaje, tak zbaštil, co bylo na stole! Nejdřív deset deka, potom celou šišku..."

Nikdo mě nechce, nikdo mě rád nemá,
nikdo tu neví, jaká nosím jména.
Nikdo mě nečte, nikdo nevydává,
na hřbetě Díla!!! si pes dvacet dává.
Prý příliš moc, a pak zase málo -
však-víte-čeho. Mně se nezdálo.
Co touží čísti ti čtenáři praví?
Incesty? Vraždy? Večerní zprávy?
Tisíce čtyři jsem promarnil v mžiku -
chtěl jsem se vydat. Sám. Beze slov díků.
"Básničky nebrat, tím zatop si v krbu."
Tak díky, Glose. Víš co? Drž hubu.
Tohle je k vzteku! Jsem zas na začátku.
Prý můžu jim napsat - "tak třeba pohádku?"
Počkejte, mládenci, počkejte, děvice.
Osmý div světa se bude zvát Kytice!

To bylo pořád "hej mistře, vstaň bystře!" a "překonej hranice neznáma!" (anotati) a "mistře, už jsi měl hodinu být v Betlémské kapli!" (no jo, dyk už vstávám)
Tak jsem vstal bystře, dal si k snídani dobré slovo, postrašil farníky peklem, zakázal spřežky, a najednou, kde jsem se vzal, tu jsem se vzal -
Hm.
Překonávat hranice, to se mu to řekne ... a co je to jako ta HRANICE NEZNÁMA? To je nějaký město ve Velkopolsku nebo kde?
No, tak hlavně že bystře tvrdnu v Kostnici.
AUUUU!
Kurva, kdo sem dal tu hromadu dřeva?
Já vás přerazím, zmetci! Málem jste mě zabili!