Ryko a Irena mě DMD provázejí úplně od prvního drabble. Jejich příběh se tu objevuje na přeskáčku ve střípcích, ale dnes jsem se rozhodla napsat jeho úplný konec. To neznamená, že se k nim nevrátím, ale tohle drabble bude pravděpodobně chronologicky poslední - v příběhu je po něm prostor maximálně na jedno další. Pokud bych psala chrnologicky pozdější drabbly, bude to příběh jejich dětí, ne Ryka a Ireny...
Vstup na vlastní nebezpečí, kapesníčky s sebou.
Irena se opřela o hůl zakončenou dračí hlavou a oslovila kamenný náhrobek.
„Ahoj, Ryko. Vím, že jsem tu za ta léta, co tu ležíš vedle Samuela, ještě nebyla, ale znáš mě. Před těžkými věcmi jsem vždycky utíkala. Celý život jsem strávila v pohybu, na cestách… Když jsi odešel… Opakovala jsem, že jsi na hvězdném nebi a ne tady v hlíně, ale ty víš, že to byla výmluva. Prostě jsem si nechtěla přiznat, že ses vydal někam, kam jsem za tebou nemohla. Promiň mi to. Teď jsem tady, můj milý, a přišla jsem ti říct, že mám sbaleno. Brzy se uvidíme.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Komentáře Drabble 2026 (1)
Kapesníček se hodil
Aries
Kapesníček se hodil