K pojetí tématu: denní chléb tady beru jako něco obvyklého, rutinního (a taky je tam jeden chleba jen tak jako bonus :D)
Seděla u jídelního stolu a pozorovala Rabastana s Robertem na zahradě. Za ty čtyři roky se neuvěřitelně sehráli, skutečný otec a syn. Chyběla jim? Věděla, že ano. Zvládli to bez ní a zvládli by to i dál? Přála by si, aby mohla z každodenní, už odnaučené, svírající role matky a manželky odejít navždycky?
„Roweno, zlato!“ Rabastan přiběhl k otevřenému oknu s širokým úsměvem, který jí sevřel u srdce. „Nad čím tady tak přemýšlíš?“
„Nad ničím důležitým,“ usmála se. „Vzpomínám, jaký měli ve Francii vynikající chleba.“
„Můžeme za ním někdy vyrazit,“ řekl a neviděl, že se mu manželství drolí mezi prsty.
Tápete v postavách? Pomůže vám prezentace! (Už to tu dlouho nebylo, tak proč to nepřipomenout, že?). Jinak jen připomenu, že Rowena pár let před koncem totality emigrovala, aby pomáhala odboji zvenku, a syna s manželem musela nechat doma.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
připomenutí v pravý čas
Aries
připomenutí v pravý čas
říkala jsem si :)
Voldemort
říkala jsem si :)
Ach jo, napsala bych, že je
Esti Vera
Ach jo, napsala bych, že je to smutné, ale spíš než smutek z toho cítím hroznou apatii a prázdnotu. Ale rozhodně to působí uvěřitelně, povedený kousek!
Díky moc! To jsem ráda.
Voldemort
Díky moc! To jsem ráda.
Tenhle vývoj mě hrozně mrzí,
Keneu
Tenhle vývoj mě hrozně mrzí, ale je pochopitelný. Výborné drabble.
Děkuju!
Voldemort
Děkuju!
Taky to na mě nepůsobí smutně
Owes
Taky to na mě nepůsobí smutně, což je zvláštní, když jde o odloučení manželky a matky. Přijde mi, že je Rowena chladná jako kus ledu. Přijde mi, že jí ani na jedné z těch rolí nezáleží.
Na těch rolích ne, ale na
Voldemort
Na těch rolích ne, ale na manželovi a synovi ano. A ten konflikt ji dost ničí, i tím, jak je paradoxní.