„Draco, musím ti něco říct.“ Po tom, co Lucius Malfoy vydechl naposledy, seděli spolu před nemocničním pokojem, matka a syn. „Abys chápal... aby ses netrápil tím, že nebudu pro tvého otce truchlit tolik, jak by se slušelo.“
„Co tím myslíš?“
Byl otupělý, zničený posledními hodinami. Viděla mu to na očích, ale nemohla couvnout. „Chtěla jsem od něj odejít, až skončíš školu.“
Zamračil se a chvíli v hlavě přehazoval, co právě slyšel. „Proč?“
„Stal se z něj někdo, koho jsem nemohla milovat.“ Měla ho ráda jako vzdáleného příbuzného.
„Máš někoho?“
Copak nestačí, že chybí láska? Nakonec přikývla.
„A jsi šťastná?“
„Budu.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
to je jak těžká deka
Aries
to je jak těžká deka
Tak. Díky za komentář!
Voldemort
Tak. Díky za komentář!
Je mi Narcisy líto, ale věřím
Keneu
Je mi Narcisy líto, ale věřím, že šťastná opravdu bude. Taky na mě ta atmosféra nemocniční chodby padla jak deka.
Mně je v dané situaci líto
Voldemort
Mně je v dané situaci líto spíš Draca, ten k tomu přišel jak slepý k houslím. Ale věřím, že se to nakonec srovná. Díky moc za komentík :).