Aldorma - Rána jsou vždy stejná

Ve chvíli kdy Patrick vstoupil do domu měl pocit, jako by se ocitl zpátky v čase.u.

Služebnictvo kroužilo po chodbách a schodištích v kreacích připomínajících složitý tanec. Tu služebná ukročila stranou, aby uhnula jiné s tácem jídla. V pokojích prováděly dvě služebné otočky při výměně ložního prádla.

Patricka při návratu očekával ticho a plíživý strach, v horším případě smutek. Místo vše vypadalo úplně normálně.

Jen do chvíle, kdy na chodbu vtrhl jeho mladší bratr Lucas. Smál se od ucha k uchu, křepčil, poskakoval a nakonec vzal Patricka kolem ramen v podivném radostném tanci.

"Otec je v pořádku!" smál se.

Začalo to ráno, kdy se Patricku Higginsovi podařilo nevědomky urazit tristenolského šlechtice, který se kdo ví proč ocitl na Žraločích ostrovech. Jak mohl tušit, že ten chlap v ošuntěném obleku je markýzem?

Pokračovalo to odpoledne, kdy nedával pozor při obchodním jednání a odsouhlasil obchod, na kterém rodina prodělá.

To nejhorší na něj však čekalo do večera. Dopis od bratra, který jej nabádal k návratů domů.

Otec měl srdeční příhodu. Doktor má obavy, že mu zbývá jen pár úplňků.

"Chlapče, jestli se vrátíš domů, tak jedině na můj pohřeb," zněla Patrikovi hlavou otcova poslední slova. Modlil se, aby se otec mýlil.