Těla

1890, Whitechapel

Charlotte neměla ve zvyku naslouchat cizím hlasům. Bylo jí jedno, kolik lidí říkalo, že Alfred je nevhodná partie. Je upravený. Až příliš. Nezáleželo jí ani na tom, když jí přítelkyně říkaly, že muž má téměř povinnost brát si manželku, kdykoliv si zamane. Byla ráda, že Alfred je něžný. Když se narodila Polly, hlasy skoro zmizely.
Pak ale jednoho dne začaly šeptat její vlastní obavy. U dveří stál mladík, co tvrdil, že je od novin. Pozvala ho dál. A pak uviděla, jak se na něj Alfred podíval. K šepotu se přidalo bodnutí u srdce. Někdy mají cizí hlasy pravdu.

2023, Londýn

Shahara - policistka - před sebou měla šestnáctiletého podezřelého. Elias Manix byl očividně psychicky labilní, podle všech záznamů byla paleta jeho drobných přestupků pestřejší než barvy duhy, uměl až podezřele dobře zacházet se zbraní a každým slovem se blížil doznání k dvojnásobné vraždě.
Shahara - matka - viděla vystrašené dítě. Když četla o dlouhé řadě pěstounů a o jeho vlastní matce těžce závislé na drogách, chtěla ho od všeho odnést, zachránit poslední zbytky jeho dětství.

1893, Londýn

Sir John Harker se s něhou díval na svého prvorozeného v Pollyině náručí. Chtěl ho rozmazlit až k zbláznění, ale v cestě stál vyšší plán.

2023, Londýn

Shahara našlapovala krokem kočky, když z ulice viděla jen tmavá okna. Jawad spal v její posteli, v tom pyžámku se superhrdinou, jemuž pořád nemohla přijít na jméno. Spal v tom nežném hlubokém spánku, jaký umějí jenom děti.
V kuchyni se rozsvítilo malé světlo.
"Doufal, že se tě dočká," zašeptal Shahařin otec s tím drobným podkresem výčitek.
"Uvařím ti čaj," usmál se na ni a odšoural se ke světlu.
Když Shahara za nějakou chvíli, čistá a unavená, usedla ke stolu, začichala a podívala se po otci tázavým pohledem.
"Jestli budeš zase ponocovat, mladá dámo, aspoň nebudeš mít žaludeční vředy."

1890, 1941 Londýn

Sir Julian se nikdy nemýlil. Burza, objevy, lidská úmrtí, to vše předpovídal s jistotou, která děsila. Trvalo jen pár měsíců, než se našli prví, kteří ho začali bezmezně uctívat. Brzy pochopili, že je Bohem seslaný prorok. Anděl. Vizionář.
Kult, který vznikl sítí milujících lidí, brzy přerostl svého tvůrce a ten se stal jenom obětí jejich objetí. Věci se daly jinou cestou. Čas se ohýbal, jak Julian pískal, ale už to byla falešná písnička.
Lidé na jeho rozkaz páchali sebevraždy, vyskakovali z oken, vyhazovali z oken jiné, montovali bomby.
Ale ani Julian, ani malý ztracený Elias tentokrát nebyl milován.

1890, Whitechapel

Longharvest lane by se klidně dala nazvat ostudou Londýna, kdyby takových ulic, zaplivaných, špinavých a štiplavě páchnoucích po celém spektru lidských tekutin, nebyl plný Whitechapel.
Nahý mrtvý muž v místě, kde se dali objednat muži v ženských šatech, by nejspíš každého detektiva nechal chladným. Ne tak detektiva inspektora Hillingheada. Hledal stopy jako pes, slídil, čmuchal a nepřestal výhružkám navzdory.
Jen nerad připouštěl, že má ještě jeden zpropadeně krásný blonďatý důvod se do Longharvest lane vracet.
A pak, sám nevěděl proč, vyryl do zdi ve výklenku vzkaz.

2023, Londýn

Shahara Hasan nevěřícně hleděla na nápověda vyrytou do zdi. Hillinghead

Alfred Hillinghead jen nerad připouštěl, že jeho dcera dospívá a zraje v krasavici. Když přišla z kostela s pročervenalými tvářemi, protože ji pekař označil slovy "k nakousnutí", pro jistotu vyčistil služební zbraň. Snažil se podporovat hlavně její hudební nadání a doufal, že Polly napne pozornost ke klavíru a ne ke kavalírům.
Sir Julian byl pro mladou Polly už trochu uvadající, ale mladé děvče v něm spatřovalo půvab zakázaného ovoce. Pár měsíců po svatbě si byla jistá, že je dokonalým jablkem z ráje. Pozdě jí došlo, že i tohle jablko bylo otrávené.
Polly Harkerová se však nedala otrávit. Raději trávila jiné.

2003, Londýn

Shahara se, jako mnohé dívky jejího věku, pozorovala v zrcadle. Dnes víc než kdy jindy postrádala matku, její laskavá slova a šikovné ruce.
Zápasila s neposlušnými vlasy.
Dva pletené copy už ne. Není dítě.
Koňský ohon jako nosí její spolužačky? Zkusila to, ale tenká gumička praskla a jinou se jí nepodařilo najít. Shahara vzdychla.
Nechat rozpuštěné? Prohrábla si vlasy rukama a znovu se na sebe podívala. Pevné vlny trčely do všech stran. Ne, tohle nejsem já.
Toho dne poprvé přišla do školy v hidžábu. Spolužáci i učitelé se dívali všelijak, ale Shahara se nikdy necítila víc sama sebou.

1941, Londýn

Detektiv inspektor Charles Whiteman se ve svém životě dokázal vzdát kde čeho. Víry svých předků. Mateřského jazyka. Ostatně i svého jména.
Jediné věci se nedokázal vzdát. Z naprosto nepochopitelných důvodů to byla Esther Jankovsky. Copatá holka s nevymáchanou kušnou ho chytila za srdce natolik, že se raději vzdal kariéry, koupil dva lístky na vlak a slíbil dívence nový domov.
S kufrem v jedné a s drobnými prstíky v druhé ruce vyrazil na nádraží těsně před tím, než se nad Londýnem rozezněly sirény.
"To stihneme, neboj se," utěšoval ji, i když věděl, že z Londýna už žádným vlakem neodjedou.

1890, Whitechapel
Alfred Hillinghead zaťal pěsti a sevřel rty, když mu nadřízený sděloval, že případ je uzavřen. Ani nevěděl proč zamířil do Longharvest lane a praštil vztekle do zdi.

1941, Londýn
Charles Whiteman skřípal zuby v tom nejfalešnějším úsměvu, když musel spolupracovat s Farrellem. Nejraději by ho v hospodě vzal korbelem po hlavě.

2023, Londýn
Shahara Hasan ustála už několikátou urážku, kterou k ní směřovali ultranacionalisté. Odříkávala tichou modlitbu, aby měla sílu zůstat důstojná a nerozbít jim hubu.

2053, Nový Londýn
Iris Maplewood zjistila, že Gabriel Defoe jí frnknul přímo pod nosem.
"Do hajzlu," zařvala a rozrazila pěstí aspoň dveře.

1890, Whitechapel

Alfred se probudil s myslí plnou mlhy. Drogy v jeho těle ještě kolovaly, ale už ne tolik, jako když sem uprostřed noci omámený vpadl.
Ranní světlo zahalilo Henryho kouzelnou aureolou. Tvář měl tak krásnou, že Alfred nedokázal odolat a pohladil ho. Bál se, že se pod jeho dotekem rozplyne jako sen.
A pak nebylo nic přirozenějšího. Modré oči na něj pohlédly se směsí zmatku a vášně. Ta propukla vzápětí. Alfred do té doby nesvěřil tělo nikomu než své manželce, ale s Henrym hned věděl, co dělat. Protože s ním to bylo správně.
Henry je pravé zlato. Ne přetvářka.