DMD č. 2. pro 2. 4. 2023. Téma: Mentální gymnastika

Tohle je už ale vážně trochu divný, špitnul slabý hlásek kdesi v Johnově hlavě, když doktor zabořil obě ruce do kudrnatých vlasů spícího detektiva a začal se jimi slastně probírat. To není úplně kamarádský. Fakt.

John, plně zaujatý hebkými prameny pod svými prsty, ho ignoroval.

Nejsem gay! Jsme jen kámoši! Kdo to furt omílá?

„Jsme kámoši!“ naštval se. „A divný to není! Kdybych to dělal jen z plezíru, tak možná, ale Sherlock líp spí. A odpočatý ten případ vyřeší rychleji! Případ od Mycrofta, takže nejvyšší národní zájem. Já tu sloužím vlasti! Samotné královně!“ zařičel, načež smíchy vzlykající hlásek umlčel definitivně.

“Musím říct, že vás obdivuju. Provést takový kousek...”
“Trvalo mi nějakou chvíli to celé dokonale promyslet.”
“Mohl byste mi vysvětlit, jak vás to celé vlastně napadlo?”
“Samozřejmě. Ale nevadí vám, že jsem přišel tak pozdě? Přece jen už bude půlnoc.”
“Kdepak, jsem moc rád, že jste přijal mé pozvání.”
“Dobře. Takže začnu od začátku. Ještě moment, sednu si blíže k vám,”
“Ano, jistě, když myslíte...”
“Tak, a už mi neuniknete.”
“Cože? Proč na mě saháte?”
“Celou tu věc jsem vymyslel a provedl, abych vzbudil váš zájem a pozval jste mě k sobě. Vyplatilo se.”
“Proč... Proč máte tak velké špičáky?!”

Garak was smiling, which in Julian's experience meant his mind was elsewhere. When Julian sat down opposite him, something in his eyes shifted.

"Julian! I have a question about that delightful novel you lent me."

"Yes?" Julian leaned forward.

"The term mental gymnastics. There seems to be no Cardassian equivalent."

"Oh." Julian thought for a moment. "I suppose it... describes creatively flexible thinking. Or the process by which one might arrive at a desired conclusion by manipulating the available facts."

Garak nodded, slowly.

"Cardassian doesn't have a term for that?"

"It does, actually." Garak's smile shifted. "We call it thinking."

Není úlohou stromů vynášet na světlo věci ukryté v zemi.
Drobný oblázek semeno klíčkem obejde, pod velkým kamenem nevzejde.
Tady ale působila vůle silnější, než je chtění semen.
Bukový semenáč proti své přirozenosti vyrašil do větví ještě pod zemí, vyrval se z temnoty, v křehkém zárodku koruny pozdvihl vejce jako nesvatou oběť. Vzpíná se vzhůru, stojí, ač se chvěje, i když je v něm stromového života už jen ždibec.
Uvnitř vejce tvor ještě nehotový. Oči má pevně zavřené, bradu na prsou, tenké končetiny přitažené k tělu, celý omotaný zlatými křídly, útlý, slabý.
Uvnitř tvora mysl.
Ta slabá není.
Sílí.
Volá.

"Musíš víc namáhat svůj mozek. Procvičovat... mentální gymnastiku, jak lidé říkají."

Sen si odfrkl. Začínal litovat svého rozhodnutí pozvat Smrt na exkurzi nově obnoveným Sněním.

"A co by sis představovala, sestro má?"

Smrt se nenechala rozhodit jeho uštěpačným tónem. "Překvap mě, bratře." Opáčila, na rtech široký úsměv.

Já ti dám překvapení, přislíbil jí Sen v duchu. Kdyby to slyšel jeho přítel Hob, prohlásil by cosi o malicherných nesmrtelných.

"To bylo velmi malicherné, bratře," sdělila mu Smrt poté, co museli utíkat před stovkami maličkých, kousavých a vražedných Snů a Smrtí. "Příště radši svůj mozek tolik nenamáhej."

Sen se nafoukl jako balón.

Zírala do monitoru na němž běželo povinné roční školení.

“Svět inspirace je a musí být nestranný, nezávislý, neovlivněný pozemskými emocemi a výtvory. Věci jako čokoláda a domácí mazlíčci představují kritické ohrožení naší integrity a jakýkoliv kontakt s nimi je přísně zakázaný.”

Mazlíčci. Čokoláda. Svědomitě si zapsala.

Tabu jako živé rostliny, intimita a gravitace nikdo nezmiňoval. Ani školení ne.

“Abychom mohli zdárně inspirovat a podporovat lidskost, je třeba střežit naši nelidskost za každou cenu.”

Položila pero. Z té mentální gymnastiky jí začínala bolet hlava.

“Sakra,” zaklela tiše pro sebe. “Teď mám chuť na čokoládu a to ani nevím, co to je.”

Artur se opře o bar na recepci hotelu, kde se před pár hodinami ubytoval. Recepčnímu je maximálně dvacet, má modré vlasy a potetované paže. Hosté ho zjevně obtěžují.
"Potřebuji mluvit s někým z radnice," vrčí Artur.
"Radnici jsme zrušili během pandemie."
"Tohle město musí nějak fungovat!"
"Budovu radnice odkoupil majitel firmy pro nakládání s odpady. Část povinností na sebe převzal. Zbytek… funguje. Netuším jak. Pracuju v hotelu, člověče. V noci."
Artur si promne obličej.
"Strachov řídí vrchní popelář?"
"Mohl byste říct, že je to doslova skládka," uchechtne se.
"To začalo, když byl okres několik měsíců izolovaný?"
"Jo. Pandemie mnohé změnila."

Neville zahlédl Susan v hloučku na shromaždišti.
Je v pořádku. Díky Bohu.
Zrakem přeskákal všechny známé tváře.
Nikde nenašel Lunu.
Natáhl uši, aby zachytil útržky hovorů.
„Dole prej něco bouchlo…“
„…kotelna…“
„Jeden hasič před chvílí říkal, že půlka suterénu se zřítila…“
„…márnici teď máme ve sklepě…“
Zapojil paměť. Byla zoufalá.
Rozpohyboval ústa.
„Měla Luna službu? Viděl ji někdo?“
Pozornost kličkovala přívalem slov.
Viděli ji přicházet do práce.
Srdce udělalo kotrmelec. Žaludek se zhoupnul.
Podlezl policejní pásku, minul uniformovaného konstábla a utíkal ke schodišti.
Zastavil ho až velitel hasičů.
„Našli jste dole někoho?“
„Ženskou. Vyprošťujeme ji.“
„Žije?“
„Očividně. Brouká si Queeny.“

“Dobrý den, jste tu na pravidelnou prohlídku, že?”
“Ano. A chci se zeptat na možnosti testování na nějaké nemoci, začla jsem si přivydělávat prostitucí.”
“Eee, aha. A baví vás to?”
“Jo”
“A tak to má být. Ženy se z něčeho takového asi dokážou oklepat.”
“Jak to myslíte?”
“Tohle lidem připadá nemorální.”
“Mě ne?”
“No dobře. Můžu vás testovat každé tři měsíce, ale musíte přijet do nemocnice v Kolíně, když tam budu, tam je to na pojišťovnu.”
“Tak jo. Napíšete mi adresu?”
“Pořád se nemůžu vzpamatovat z toho, že jste mi to jen tak řekla.”
“To se vám má říkat, ne?”

Belinda je slabé dítě.
Bellatrix, její druhá snacha, je silná, z dobrého rodu, z čisté krve.
Belinda je slabá kvůli svému otci.
Morfin a otec měli pravdu, mudlovská krev všechno pošpiní.
Snacha chce dát Rojvolovi syna. K čemu to bude? Jeho krev bude tak jako tak bláto.
Krev Bellatrix je lepší než synova, musí jí říct, do čeho se pouští.
Jak jí pletky s mudlou nijak nepomohly. Jak ji tíží, že zradila samotného Salazara Zmijozela.
Ano, snacha má právo vědět, proč je Belinda tak slabé dítě.
Rojvol to musí pochopit. Jedná jen podle starých pravidel. Musí. Musí. On to pochopí.