Pokus o drabble z pohledu Ducha, čímž se doufám vysvětluje i téma.
Když jsem se narodil, byl jsem nejmenší, pořád hladovej a navíc bílej.
Nevím jestli vadilo to, že jsem měl barvu jako krajina okolo a byl jinej než ostatní, nebo mě bylo mojí mamince líto, ale vzala nás jinam. Bylo tam tepleji a zem byla také tmavá a teplá.
Už jsme měli se sourozenci zoubky a začali jsme jíst maso a tak nám maminka chtěla ulovit jelena. Ale měl velké parohy.
Měli jsme co jíst, ale maminku už ne.
Pak se objevil ten člověk.
Podival se na mne a věděl jsem to, my oba.
Byl jsem doma.
Tu noc jsem proplakal.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To se ti strašně moc povedlo!
Arenga
To se ti strašně moc povedlo!
Jej děkuju :)
Bublina
Jej děkuju :)
Nádherné
Tora
Nádherné
Díky
Bublina
Díky
To neznám, ale je to silné
mila_jj
To neznám, ale je to silné samo o sobě.
Děkuju :) Námět je důležitý,
Bublina
Děkuju :) Námět je důležitý, napsat to jde různě :D
Chudáček Duch, takové
Wolviecat
Chudáček Duch, takové štěňátko opuštěné
Jenom chvíli a dneska už je
Bublina
Jenom chvíli a dneska už je to velký vlk :)
To je nádherný.
Owes
To je nádherný.
Děkuju
Bublina
Děkuju