Pravidla hry

„Ach ano, o tom jsem vlastně taky slyšela,“ pokývala soucitně hlavou a natáhla k Thomasovi svou útlou ručku, aby mu pomohla vstát. „Jí bohužel nemůžu pomoci, chudák děvče už svoji duši zasvětilo jim.“

„Lhali jí! To přece nemůžou–“ zajíkl se.

Žena ho objala kolem ramen a vtiskla mu polibek do vlasů. „Já vím. Ale tak to nefunguje.“

Zavedla ho ke stolečku, kde byla rozehraná partie šachu. Udělala svůj tah. „Zatímco lidé se musí držet pravidel a táhnou jednou figurkou jedním směrem, bohové se tak bojí prohry, že pro sebe vlastní pravidla ohýbají. Musíš rozehrát svou vlastní hru, abys je porazil.“