Počátky revoluce

Nebylo co jíst. Nebyly peníze; i kdyby byly, nebylo za ně co koupit.
Zemí otřásla krize. Lidé se v pekařství prali o poslední pecen chleba – byli nevraživí, protože byli hladoví.
Ulicemi se ozýval pláč dětí a křiky agresivních mužů.
Ženy si vjížděly do vlasů – kdo večeřel teplé jídlo, ten byl obecním nepřítelem.
Lid se bouřil. Byl nedostatek, nejen jídla, všeho.
Král s královnou si jezdili ve zlatém kočáře a nic je netrápilo. Jedli paštičky a nadívané krocany, zatímco poddaní trpěli.
A pak ta načančaná Rakušanka prohlásila, že když nemají lidé na chleba, ať tedy jedí koláče!
Bylo načase vyměnit panovníka.