DMD 2022

Je třetí den zápasu, poslední možný, a hraje se doslova o život. Svět blízké budoucnosti je kruté místo.
Obhajoba utrpěla už čtyři penalty. Pátá znamená šibenici.
„Námitka!" volá prokurátor. „Svědkyně na mě dělá oči."
„Námitka," culí se obhájce. „Na to jsi měl myslet, než sis dal ušít tenhle oblek." Moc hezký oblek. Na moc hezkou posta... ehm.
„Tak dost," tluče soudce kladívkem. „Žádné flirtování v soudní síni."
Prokurátor vrhá zuřivé pohledy. Obhájci se na čele perlí pot.
Nadměrně ukecaná výpověď čítá přinejmenším deset stanovisek.
Jedno z nich je špatně.
Otevři inventář, vyber mezi třiceti položkami rozhodující důkaz...
Máš jeden pokus.

Zrak mého protivníka je neúprosný. Cítím jak se mi rosí čelo. Bude to oříšek, ale věřím, že ho porazím.
Pomalu mi vysychají oči. Začína to mírně nepříjemným pocitem, potom to přechází v pálení, jako by mi někdo do oka nasypal sůl.
Ale i můj protivník začíná mít potíže. Na čele mu naběhla žíla. I odsud vidím jak mu pulsuje s každým úderem srdce.
Snad dokáži jeho slabosti využít. Zostřím svůj útok.
Mrkl?!
Už je to tak! Mrkl! Z vyschlých očních koutků se mi řinou slzy radosti. Zdvihám ruce do vzduchu a křičím. Právě jsem se stal světovým šampionem v zírání.

„Cedricu, dohlédni na Fletchera, zase si vytáhl kanylu.“
„Proč ho nepohlídají sestry?“
„Protože pracují, zatímco ty se škrábeš na zadku.“
„Mám pauzu.“
„Ne. Pauzu budeš mít, až řeknu. Teď padej na dvojku. Lockhart si ho za chvíli převezme… Katie, poslala pediatrie někoho k malému Tomovi?“
„Ne.“
„Tak zavolejte Lupinovi, ať se sem laskavě obtěžuje osobně!“
„Lupin tu dneska není. Má vlka.“
„Bezva. Deniso, ARO mělo poslat posily. Kde jsou?“
„Nevím.“
„Kde je Harry?“
„Na ošetřovačce.“
„Krucinál pracuje tady vůbec někdo?“
„Edward.“
Komín karet v náručí. Mokrá podlaha. Křupnutí loketní kosti zaznělo zřetelně.
„Tak to je konec,“ vzdychl primář traumatologie Krum.

Karin Grayovou chytili v Cornwallu.
Na její výslech padlo okolo šesti litrů kávy a mísa donutů.
Harry hrál zlého policajta bystrozora a Draco... ještě zlejšího.
Výkony, které při výslechu podali, byly naprosto strhující.
Karin Grayová byla po svém přiznání eskortována do cely a oba bystrozoři osaměli.

Stáli proti sobě, stále ještě plni adrenalinu, a hleděli si do očí.
"Nedokončíme tu večeři?" zeptal se Harry.
"Nebo můžeme jít třeba ke mně a večeři nechat na později." Dracův úsměv byl zcela jednoznačný.
Harry místo odpovědi překonal malou mezeru mezi nimi a potom už nebylo vůbec jisté, jestli se dokáží ještě někam přemístit.

Řeknu vám, teď cítím vinu,
přejedený od závinu:
není dobrý pro sklovinu,
a má tak jednu bílkovinu!

Jak se ale dost rozvinu,
s tělem ještě ve vývinu,
a velkou chutí na svačinu,
na lahodnou potravinu?

Tak tu sedím, tiše kynu,
obal od dobroty svinu.
Nepoddám se tomu splínu,
jářku, ani na vteřinu!

Pásek o dírku odvinu,
do kalhot se zas zavinu,
uvolním svou svalovinu
hned je líp o polovinu.

Navinu se na rovinu,
používající lůžkovinu,
pak si peřinu přivinu
jako bych měl kocovinu
(a chytil slinu
na sklenku ginu).

Napsat tuhle volovinu,
nemůže spustit lavinu,
neboť tuhle dubnovinu,
ukončí půlnoc, inu.

„Jedna rodina je z Obanu, jsou šokovaní, samozřejmě. Druhou se mi ještě nepodařilo dohledat. Zdá se, že je nikdo nezná.“
Rezka seznamovala své kolegy se svým odpolednem.
„Místní klepny tvrdí, že jedna byla právě z Obanu a občas se tu objevovala její rodina a druhá snad ze Skye. Asi sirotek, nikdo za ní nejezdil,“ Liška taky nezahálela.
„Ověříme to,“ navrhl Jestřáb.
„Hele lidi, snažili jste se, ale nemáte zkušenosti, ani prostředky. Stopa vychladla. Můžete to vzdát.“
Profesionální konzultant chtěl už jít domů.
„To teda ne,“ zamračila se Rezka.
Tenhle případ vyřeší, i kdyby to mělo trvat až do příštího dubna.

„Ten tě teda pěkně zřídil.“
Ondřej srkal ledovou třísť a Michal si skepticky prohlížel jeho různobarevnou tvář a flekatá bělma.
„Nezůstane ti to, že ne?“
●
„Pane Beránku.“ Vyšetřovatel dal jasně najevo, že Vladimírův církevní titul nepoužije. „Začněte mluvit. Co se tam seběhlo?“
„Exorcismus.“
Policisté se na sebe podívali.
„Jo? A co jste z něj, prosim vás, vymítal?“
„Chtíč.“
●
Paní Alena pomáhala vyklízet faru. Mířila sem náhrada. Neztrácela naději: snad diecéze pošle zase nějakého pěkného a mladého.
●
Ondřej už se cítil docela dobře. Lékařova přítomnost měla blahodárné účinky. Mohl šeptat.
„Vy jste skvělej, pane doktore… A ten prstýnek, ten máte snubní?“

A v těch dnech, jimž ve starých spisech říkalo se "Šílenství konce času", lid pozemský nic netuše, sledoval druhý pád Říma.
Dění přímo na očích je tak snadno nevidět. Neslyšet. Nevnímat.
Černé brýle a do uší špunty, v nichž duní vojenský marš.
I pak přišla vlna, jež nemá na Zemi obdoby. Ani Noe takovou nepoznal.
Svou září a silou smetla z povrchu vše nečisté a zkostnatělé.
Tu lid, nemaje klapek na očích, procitl ze sna. Uviděl. Pochopil.
Že život není hon za mamonem.
Že svět může být krásný, pozbývaje démonů.
Tak lid pozemský povstal z popela a vystavěl sobě Ráj.

Doupětem otřásá diskuze.
„V žádném případě,“ hřmí paní Weasleyová.
Pan Weasley udržuje novinovou hradbu.
Errol potácející se po stole shodí šálek kávy. Pan Weasley stoicky mávne hůlkou a pokračuje ve čtení, zatímco se hrnek sám opravuje.
„Ale mami, my se musíme učit,“ zazní dvojitě.
Zpoza novin se ozve uchechtnutí.
„Ty taky tetičku Muriel nemusíš,“ podotkne Ginny nevinně.
„Ovšemže je rodina důležitá, ale,“ Percy vydechne trochu škrobenosti, „mami, to se nedá!“
Noviny rozhodně zašustí.
„Na rodinné setkání samozřejmě pojedeme všichni. Bude to prima výlet! A...“
Ztichlý klan nejistě zírá na smyčec přistávající na stole.
„Starý mudlovský zvyk,“ usměje se pan Weasley.

Zpočátku by se zřejmě shodli s Izzym. Tohle není pirátská posádka, ale banda nýmandů, neumětelů a nul. Ještě že musejí mlčet.
Přátelství s empatickým a vstřícným Oluwandem jim zvolna otevírá oči. Olu na každém dokáže najít něco dobrého. Vyžaduje větší úsilí a talent být neúprosný stroj na zabíjení, upéct dort ze čtyřiceti pomerančů nebo měnit hlasy při čtení?
Když se provalí jejich tajemství, mají vztek. Zároveň jsou překvapení, jak snadno je posádka přijala. Přesto odejdou. Musejí.
A musejí se vrátit.
A jestli jim kapitán Mýval hezky rychle nevrátí Oluwandeho i celou posádku, seznámí se důvěrně s jejich dýkami a šmitec.