"Ta princezna", řekl suše,
"líčí na spřízněné duše."
"Kdo aspoň dva metry fluše?!"
Každý nekalost v tom tuše
o dům dál jen rychle kluše.
Hrdinka nám, zdá se, kouše,
štěstí má jen na teplouše
nebo ty, co vidět chtěj ji v adamově rouše.
V dětském věku škubali prý křidýlečka mouše,
sliby, chyby, že ji vezmou přes moře a souše.
Zakotvila tedy sama až u břehů Malše,
zjistila, že svět je plný závisti a falše.
Rozdávala svoji lásku potichu a plaše,
to co kdysi její bylo, dnes může být vaše.
Nakonec tu dívku z buše smrt si vzala ranou z kuše.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc hezké, i když docela
Profesor
Moc hezké, i když docela smutné. Chudák holka.
Tak nějak to zrcadlí moji dnešní náladu...
Skřítě
inspiraci jsem hledala v písničce o víle, která "věčně sní na zvadlých květech" a taky v dnešním smutném sebereflexivním divadelním představení... jinak jsem ale veselý tvor a mám radost ze života :-)
skvělé
Keneu
jako obvykle jsem nadšená z toho, s jakou lehkostí rýmuješ
Dík,
Skřítě
hecla jsem se záměrně tím, že se budu snažit zakončit každý řádek písmeny "uše" bohužel tolik slov jsem nenašla, tak jsem se musela spokojit i s "ouše" nebo prostým "še", což má poněkud jiný zvukomalebný charakter, ale jsem ráda, že se mi to podařilo, byť to nekončí úplně optimisticky :-) Ta víla ale stejně bude žít věčně - minimálně v této básni :-)
Miluji tvé rýmy.
Smrtijedka
Miluji tvé rýmy.