Před cestou

Byla jsem připravená na odlet od otravných lidí. (Lidi tomu říkají veřejné vypouštění.)
Mám jsem sbaleno vše potřebné: spoustu energie uskladněnou v tukovém batůžku na zádech. Vážím skoro čtyři gramy! 
Jsem zdravá, nemám plný žaludek, ale ještě se mi nechce. Ještě posedím, očistím si bříško, přepudruju nos… 
Moje vypouštěčka si musela podepřít ruku
„Já ji naštvu, pak odletí,” prohlásila jiná člověk a začala mě drbat na zadečku. 
Ano! Oáááchmrrrrmmrrrrmrrr.
„Ona přede!”
Prst se mi přesouvá za krk. Mrrůůůůmrr. Dobře to děláš. A ještě vedle. 
Nechápe. Musím se natočit. Ano, ano, ano MMMRRRRRMRRUUURMMMRRR.
„Juj to je roztomilé, ale už mám křeč…”