Být tím Karlem

      Věra se od Karla odtrhla. „Ne," zavrtěla hlavou.
      Posmutněl. „Měl jsem za to, že mě máš - tedy, máte ráda."
      „Měla jsem," připustila. „Jenže jste se změnil."
      A s pláčem utekla ze třídy.

      Rady kamarádů mu tedy zjevně spíš uškodily. Druhý den dorazil do školy v žaketu a s cvikrem, odhodlaný trpělivě snášet posměch, jen když Věru znovu získá.
      „Chci být tím Karlem Suchým, do kterého jste se zamilovala," řekl jí.
      „Tomu by víc záleželo na mém studiu než na překotném ženění," odpověděla nahněvaně.

      No ovšem! Otevřel notes a nedostatečnou odhodlaně přeškrtal.
      „A napřesrok v létě?" zeptal se s nadějí.
      Přisvědčila.