Když musíš, tak musíš

Freya si znechuceně snažila obléknout příliš velké oblečení, které přinesl Toto. Ještěže všechno mělo šněrování! Užuž si chtěla pomoct…
„Žádnou magii,“ zastavil ji Toto. „Přesně na to čekají, aby tě našli.“
„Tak co?“ ukázala se mu.
Pokusil se nesmát.
„Dobré. Teď vlasy.“
„Ostříhat ne!“ lekla se.
Podíval se na její vlnité kadeře dosahující sotva pod ramena.
„Sepni si je na nahoře na hlavě a nech je spadnout kolem obličeje. Vezmeš si čepici. To půjde. A nebrblej. Lepší než stříhání, ne?
Byl z ní pěkný kučeravý kluk.
Totovi se sevřelo srdce. Dobře věděl, že riskuje vězení. Ale copak ji mohl nechat?