04 Intubrius

Kapitánské křeslo je trůn, a z osoby, která v něm sedí, činí boha. Kapitán na lodi (a je jedno jestli pluje po moři, létá ve vzduchu, anebo vesmírem) je pánem svého světa. Je to on, kdo na lodi vše vidí, cokoli může nařídit a rozhoduje, co je správné a co ne. I kdyby byl na lodi přítomen nejvyšší admirál, slovo kapitána by pro posádku mělo přednost. Ve chvíli, kdy kapitán není na lodi, anebo není schopen velet, přebírá jeho funkci první důstojník, a pokud ani ten nemůže, tak prostě kdokoli má nejvyšší hodnost. V tu chvíli, kdy přebere velení, mu náleží oslovení ´kapitáne´ a veškeré výsady kapitánství, i kdyby byl třeba jen mladší poručík. Když v křesle sedí někdo, kdo má ve skutečnosti vyšší hodnost, např. komodor, stejně je oslovován jako kapitán, v momentě kdy velí lodi. Tak praví tradice Xuržských flotil a je to zvykem i u ostatních vyspělých států Odrie. - První poučka, kterou dostane každý kadet na akademii.

"Nastavte kurz na Intubrius. Cílem je k Odrii odvrácená strana v rovině rovníku," zavelel kapitán Hazzagar.
Navigátorka zašermovala prsty v trojrozměrném zobrazení, kolem hlavy se jí objevila série grafů a textových údajů, zahlaholila: "Kurz zadán, vzdálenost k cíli 405 215 050 kilometrů. Kapitáne, nakopneme motory?"

Tak a je to tady. První ostrý start nové lodi. Pocit jak před závěrečnou zkouškou.
Vím, že jsem se učil, vím, že nejspíš znám odpověď na cokoli se mne mohou zeptat, ale stejně...
Tady také vím, že ty motory testovali stokrát, možná vícekrát.
Kdyby byl nějaký problém, strojovna ho nahlásí.
Nahlásí?
Interkom mlčí.
Jaká je šance, že by se rozbil interkom i motory?
Pitomost!
Takže zbývá jen překročit ten práh...

"Ne, hezky jemně a opatrně zrychlíme na standardní bezpečnou rychlost a do cíle dobrzdíme tak, abychom dosáhli relativní nuly vzhledem k Intubriu."
"Ano, kapitáne, zadávám standardní rychlost. Cesta nám tak bude trvat osm hodin, deset minut a nějaké drobné."
"To je v pořádku, však nás nic nehoní."
Nehoní?
S těmi pěti na palubě?
Tikající bomba.
Čím méně toho ví...
"Odstartute nás!"
Vzápětí hlavní motory zabraly, a Kotarno se zrychlením 30 MD vyrazila k Odrijskému sousedu.
I přes inerciální tlumiče posádka zaznamenala mírné škubnutí, další menší je čeká až přestanou zrychlovat.

Lehký tréning v lodní tělocvičně měl kapitánovi pomoci uvolnit se, ale tentokrát si naopak natáhl sval.
Cestou ven v šatně narazil na Essagu: "Jdete si bouchnout?"
"Nikoli, hodlám si zaběhat."
"Co naši hosti?"
"Než jsem odešel, tak bylo vše překvapivě v klidu, profesorka ani Mawler zatím nevyšli z kajuty. Percalimme se prochází po lodi, třikrát jí museli otočit před vstupem do zakázaných oblastí, ale stačilo jen říci. Generál mluvil s několika členy posádky - nikdo z nich nehlásil nic nepatřičného - dvakrát se vám pokoušel dovolal interkomem jestli by se mohl připojit k večeři s důstojníky."
"Řekl jste mu, že u nás se tato tradice už docela dlouho nedrží?"
"Zajisté."
"Hmm. Ačkoli, to vlastně není zase tak špatný nápad.
Pro jednou.
Řádnému fungování lodi by to mohlo pomoci.
Naplánujte to třeba na zítřek 20:00 Xuržského."
Hazzagar zapohyboval bolícím svalem a vyrazil do jídelny.

Jídelna poloprázdná.
Výdejní stěna připomíná fastfood.
Slušná nabídka. A k svačině si dám? Vyhrává sendvič se slaninou.
S chutí se zakousnul.
Křupavá a nepřesušená, vůně svádí k dalšímu soustu, stal se zázrak - reklama nepřehání!
Všiml si nedaleko sedící Aranie Immoni, v jedné ruce pad, v druhé čokoládovou tyčinku a stylus.
"Můžu si k vám přisednout?"
"Beze všeho kapitáne, jistě si můžete sednout kamkoliv."
"I při jídle rozvíjíte fyzikální teorie?"
"To zrovna ne."
"No, za dvě hodiny dosáhneme pozice, vaše chvíle se blíží."
"Mám vše připravené, potřebuji jen nebýt nervózní a mít dost energie. Všiml jste si toho technika tři stoly naproti? Celou dobu, co jsem tady na mě civí."
Pad klapl o stůl, kapitánovi se naskytl pohled na velmi realistickou kresbu zmíněného technika, zcela nahého a ve velmi odhalující a neslušné pozici: "Hodlám za ním zajít a povědět mu, že pokud mě příště bude olizovat pohledem, zveřejním tohle na lodním datauzlu."
"Když dovolíte, zkusil bych s ním nejdříve promluvit já."
Immoni zastrčila pad do pouzdra, vstala a opustila jídelnu.
Kapitán, po chvíli přemýšlení, sotva se otočil a málem vrazil do Percalimme, která se mu nezpozorována dostala až za záda.
U Gahran! Připlížit se takhle jak had!
"Z dovolením, madam..."
"Percalimme, moc ráda vás konečně poznávám. Čistě náhodou jsem zaslechla konec vašeho rozhovoru s tou vaší roztomilou vědkyní. Smím se zeptat, jak budete postupovat?"
"Dobrá, tedy, když se ptáte, hodlám za ním zajít a dát mu přátelské varování."
"To je vše? Nebudete jej trestat, ani mu nerozkážete..."
"Nic takového. Zírání není proti zákonu, ani předpisům. Kdybych jej chtěl vytrestat, tak nejvýše tím, že mu nic neřeknu. Tu trochu ztrapnění by přežil a ostatním by to vyslalo signál."
"Nicméně mohl byste mu dát rozkazem, aby se jí například obloukem vyhýbal, není to tak? Jste přeci kapitán!"
"Ano, jsem kapitán. Teoreticky bych mohl všem nařídit, aby se po lodi pohybovali pouze poskakováním po jedné noze. Posádka by pravděpodobně vyplnila i takový rozkaz. Ovšem vydáváním podobných rozkazů bych brzy ztratil důvěru, a časem i autoritu."
"Nečekala jsem takovou míru volnosti na Xuržské lodi."
"Tak to možná máte o Xurhu mylné představy. Nejsme totalitní společnost, a flotila nejsou galeje. Nemáme na všechno zákon nebo předpis, ale tam, kde platí, je jeho dodržování striktně vymáháno. A nyní když dovolíte..."
"Až budete tomu mladíkovi mluvit do duše, vyřiďte mu, že na mne může zírat dle libosti," usmála se.

V zobrazovacím poli se malá bílá kulička pomalu měnila ve velkou kouli.
Brzdící Kotarno pomalu obkroužila neosvícenou stranu planety a její motory zhasly, když se nacházela zhruba na rozhraní noci a dne na druhé straně.
Dechberoucí kontrast jasně bílé a zcela černé zaujal posádku můstku, i hosty v pozorovatelně.
"Led, led a nic než led," zabroukal do ticha kapitán.
"Jsme na zvolených koordinátech, antigravem srovnáváme rychlost na přesnou relativní nulu vůči planetě," ohlásila Opal.
Derzi Nishnarro prohlédla údaje o světě pod lodí: "Mít možnost, klidně bych si dole sjela některou z těch hor, sněhojízdnou soupravu mám dokonce s sebou. Intubrius je o 40% větší než Odria, na nejteplejších místech je -10, to by nebyl problém. Akorát ta hrozná gravitace. A řídká atmosféra s polovičním obsahem kyslíku."
"Ta tečka tady, to je Golidabber?" ukázal kamsi nad hlavu kapitán.
"Ne, pane to je Niwex, je o něco dále, ale o něco větší. Z naší pozice se jeví skoro stejně velcí. Golidabber je tady," ukázala na jinou tečku Opal, "Halken, Jantig a Shironir jsou momentálně zakryté Intubriem."
"Hezké, nicméně, nepřiletěli jsme okukovat měsíce, takže do práce. Proveďte důkladný sken okolí."
"Ano, pane," jal se úkolu Essaga, " chvíli to bude trvat, takže se můžete dál kochat výhledem. Pochybuji, že zde najdeme něco zajímavého ... ALE! Zjevně jsem se mýlil. Detekuji objekt, oprava, dva objekty v dosahu, které sem nepatří."
"Co, kde? Ukažte to!"
V zobrazovacím poli se na dvou místech objevil žlutý rámeček.
"Oba jsou dosti malé, kolem dvou metrů. Obkružují planetu na nepravidelných orbitách. Nevyzařují energii, mají zhruba teplotu okolí. Jeden má výrazné stopy kovů."
"Můžeme je bezpečně transportovat do laboratoře?"
"Věřím, že ano."
"Tak připravte laboratoř. Na tohle se půjdu podívat zblízka. Nishnarro, můstek je váš."

Do laboratoře se nakonec k Immoni, dvěma podporučíkům a kapitánovi, vemluvili i hosté.
"Transportujte objekt číslo jedna!"
Zablikalo ochranné silové pole a vzápětí se na platformě zhmotnilo cosi podlouhlé, matně šedé s mnoha menšími výčnělky a několika různě tvarovanými výběžky.
"To je nějaký přístroj!" zhodnotila objekt Profesorka.
"Spíše byl, řekl bych," zahlaholil Aarshamshah.
"Skutečně se jedná o jakési magotechnologické zařízení," přiblížila se k věci, scanner v ruce, Immoni, "je více jak šest set tisíc let staré!"
"Úžasný! Anine den a už jsme našli parádní kousek do muzea!" plácnul do jedné z antén Xaatych a se syknutím ihned ucukl bolestí.
"Opatrně, je to křehké! A navíc to má víceméně teplotu vnějšího prostoru, což jsou zhruba tři stupně nad absolutní nulou!"
Immoni si nasadila manipulační rukavici, díky níž bez nutnosti doteku odšroubovala jeden z vnějších krytů a pak opatrně vytáhla jeden z celé sady krystalů tvaru krychle se zkosenými hranami.
Proscanovala tu mléčně zbarvenou věc: "Štítek výrobce je stále čitelný. Je to energetický krystal od firmy Mawler!"
Všechny pohledy se obrátili jedním směrem.
Balambras pozvedl obočí: "Korporace Mawler existovala už tenkrát, tuhle věcičku ale sestavil někdo jiný. Vidíte tu kulatou senzorovou hlavu támhle? Ta je určitě od M-Techu!"
"To je velmi fascinující, ale pro naši misi nepodstatné," hodil do rozvíjející se debaty vidle kapitán, "zkoumat to může někdo jiný a někdy jindy, přesuňte to do skladu ať můžeme přenést ten druhý objekt!"
Všichni odstoupili od platformy.
Ani ne za minutu se na ní objevilo tělo humanoida zhruba ve fetální pozici, vymrzlé, svraštělé, částečně zbavené povrchové vrstvy, se zbytky oblečení na několika místech.
"Jak ten se sem dostal?" zabručela profesorka.
"Někdo, koho jste znala?" usmál se škodolibě Xaatych.
"To si nemyslím," zašvitořila Immoni od proudu dat, "nikdo z vás není ani zdaleka tak starý, tenhle nebožák tady už krouží přes dva miliony let."
"Není na lodi nějaký odborník na ´nebožtíky´?" nadhodil Aarshamsah.
"Na obvyklé případy možná, tohle se ale docela dosti běžnému vymyká," zatvářil se kapitán roztrpčeně.
"Jediné, co vám k němu ještě můžu prozradit je, že to byl muž, elf a za života ovládal magii nejspíše na vyšší než pokročilé úrovni."
Percalimme přikročila blíže a vztáhla nad tělo ruku.
Všichni čekali co se bude dít.
Skoro minutu.
"Zklamání. Cítím z něj jen zklamání."
"Přesuňte jej vedle objektu jedna," uzavřel záležitost Hazzagar, "vracím se na můstek."

Svižné střídání na velícím křesle.
"Pane Essago, proveďte důkladný sken povrchu planety pod námi."
"Hned to bude, pane! ... Led, tu a tam trhliny, nedávná vulkanická aktivita ..."
Se zapípáním se na zobrazení planety objevil žlutý rámeček.
Essagovi prsty se rozkmitaly jakoby byl klavírní virtuos.
"Je to nějaká stavba ... skrytá pod ledem ... musí mít nějaké pasivní maskování, a určitě zdroj energie."
"Stačí, ukončete sken! I když bych rád věděl co, a koho to je, naší starostí to není. Parametry naší mise hovoří jasně, tady to balíme."