Malé problémy

Nesoutěžní
Když vešla do kuchyně, seděl opřený u jídelního stolu, hlavu vloženou do dlaní a vypadal zdrceně. Pomalu k němu přišla, položila mu ruku na rameno a zeptala se ho, co se děje. Ani se na ni nepodíval, pouze mlčky ukázal na vedlejší židli.
Na té se válela roztržená obálka, z níž vykukoval kus papíru, na němž stála řádka čísel.
Pohlédla na papír… s lehkým úsměvem zavrtěla hlavou.
Jemně ho vzala za ruku.
Jejich pohledy se střetly.
Usmála se na něj s tváří plnou nadějě.
Díky tomu úsměvu věděl, že je jí jedno co právě viděla…
…věděl, že spolu vše zvládnou.
Věnováno kopapakovi (když už mne inspiroval)