Nesoutěžní
Když vešla do kuchyně, seděl opřený u jídelního stolu, hlavu vloženou do dlaní a vypadal zdrceně. Pomalu k němu přišla, položila mu ruku na rameno a zeptala se ho, co se děje. Ani se na ni nepodíval, pouze mlčky ukázal na vedlejší židli.
Na té se válela roztržená obálka, z níž vykukoval kus papíru, na němž stála řádka čísel.
Pohlédla na papír… s lehkým úsměvem zavrtěla hlavou.
Jemně ho vzala za ruku.
Jejich pohledy se střetly.
Usmála se na něj s tváří plnou nadějě.
Díky tomu úsměvu věděl, že je jí jedno co právě viděla…
…věděl, že spolu vše zvládnou.
Věnováno kopapakovi (když už mne inspiroval)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc pěkné a velice moudré!
Rya
Moc pěkné a velice moudré!
Hezké!
Peggy
Hezké!
Nádhera...
kopapaka
*přemýšlí*
Čím inspiroval :)
EDIT:
*válí se pod stolem*
Jo, už mi to došlo....
Vtipným nápadem zveřejnit
Rya
Vtipným nápadem zveřejnit svou výplatní pásku, přece ;-)
Jsem rád, že se líbí:) Když
Uhla
Jsem rád, že se líbí:) Když už jsem využil té inspirace:))
To je paráda!
Esclarte
To je paráda!
Diky!
Uhla
A to ses to bala cist!:-)
Jaj :)
Erys
To je milé :) Musela jsem si tedy přečíst komentáře, aby mi to došlo, ale... krásné. A svým způsobem dojemnější než leckteré tragické dílko.