Nána zakletá

„Elleno, co si dáš? Koláče? Vajíčka? Bábovku?”
Chůva byla s rozumem v koncích. Princezna ale jen tupě zírala na stůl pokrytý hromadami jídla.
„Já nevím.”
„Tak si dej to, na co máš chuť!” povzbudivě řekla chůva.
Ellena vztekle odsekla: „Já ale nevím, na co mám chuť!”
V tom se do kuchyně přiřítila Amélie, popadla dva tvarohové koláče, hrst jahod, usmála se na Ellenu a zavolala na ni: „Lukostřelba odpoledne? Buď tam!” A vyběhla ze dveří, patrně do sklepení za Archivaldem.
„Vidíš. Vezmi si příklad z Amélie,” zavrtěla chůva hlavou.
Ellena obrátila oči v sloup: „Už aby přišla ta černá bouře.”