Deadline

Ať člověk chce nebo ne, jednou ten den přijít musí. Čas je neúprosný. Nejprve se zdá, že plyne pomalu. Rozvážně. Jako kalná řeka omývající šedé dláždění náplavky. Kormidelník rozvážně noří pádlo pod hladinu a loďka nikam nespěchá. Ale než se naděje, už ji strhávají peřeje. Balvany jako zuby rosomáka se jí staví do cesty. A kormidelník se z posledních sil snaží držet směr i loďku nad hladinou. Zápasí. Bojuje. Víc mu nezbývá. A pak se modlí. Když loďku proud strhává k vodopádu. Řítí se do hlubin. Den poslední. A pak už není nic. Jen čekání. Co přijde? To řeka nepoví.