Noční můra

Irene se znova zdálo o Sherlockovi. Jeho neskutečně efektivní mozek, nespolečenské chování a věčně chladný pohled. Jediný člověk, který se jí mohl rovnat. Spřízněná duše. Sváděla ho, hrála s ním hry, až ho nakonec donutila políbit ji.
Těsně před tím se objevil Moriarty.
„Ne, ne!“ řekl.
Probudil ji.
„Není vám nic.“
Colin stál nad postelí a ve štěněčích očích byla starost.
„Jen se mi něco zdálo.“
„O Sherolockovi?“
Proč musí být takový zatracený pitomec.
„Jo, už běž.“
„Vážně jste v pořádku, brečela jste.“
Prudce se posadila, sjela z ní přikrývka. Odvrátil pohled, spala nahá.
„Prostě vypadni a tohle zapomeň!“
Utekl.