Bod (ne)návratu

"Vzpomínám si na to jako dnes. Byl nádherný úplněk. Někdo vedle mě prohlásil, že se mu zdá nějaký větší. A on skutečně byl a pořád se zvětšoval. To jak Měsíc padal na Zem.
Dali jsme se na útěk, a to jsme ještě nevěděli, že od té doby budeme utíkat už pořád.
Když se Měsíc přiblížil tak, že jsme cítili jeho prach ve vzduchu, čekali jsme obrovskou explozi a bolestivý konec. Ale nestalo se tak."
"A co se tedy stalo, dědo?"
"On prostě puknul a rozplynul se na prach. Ten prach se rozlil po celé planetě a oživil ty zatracené stroje."