Samota a koňak

Prvním pohledem každý den po probuzení spočinul na opadaném stropě.
Zahradou se brodil trávou vysokou po kolena – sekačka nefungovala.
Slepice utíkaly děravým plotem až na náves.

Byl tu sám dvanáctým dnem. Tomášovy zázračné ruce – opravovaly nosy, zvětšovaly ňadra a sochaly krásnější obličeje – nemohly opustit Prahu. Chtěl se vymluvit z dalšího víkendu. Prý prominentní pacientka.
Felix mu do telefonu naštvaně připomněl, že kromě neodkladných oprav a několika důležitých rozhodnutí tu má i otce. A že spolu mimochodem už čtrnáct dní nespali.

Jestli tu v patek vecer nebudes, tak na to seru a prestavam delat pecovatelku, napsal mu.
A privez mi konak.