Kapitolku věnuji wandrice, bez jejích připomínek by nejspíš nikdy nevznikla.
Zastavila jsem se na ochozu nad halou s rukou na zábradlí. V hloubce pod sebou jsem zaslechla hlasy. Jeden patřil mému ctihodnému manželu, druhý služtičce, kterou včera přijal. Opatrně jsem se vyklonila přes zábradlí, neměla jsem zájem, aby si mne všimli. Rochester stál zřejmě na schodišti mimo můj zorný úhel, což zároveň znamenalo, že i já jsem před jeho pohledem v bezpečí. O to lepší výhled jsem ale měla na děvče, které pánova slova doslova hltalo s otevřenou pusou.
"Mám k té dámě jisté... závazky," říkal právě Rochester a já si živě představila, jak se při tom ušklíbl koutkem úst.
To bych řekla, že má závazky! Co víc by ještě měl být závazek, když ne sňatek před Bohem a všemi Evropany ze Spanish town. Ale Rochesterovi se podařilo vyslovit to slovo takovým tónem, že to znělo skoro pokoutně. Jako bych byla nějaká jeho bývalá milenka nebo splátka čestného dluhu.
Husička se zachichotala a Rochester ztišil hlas do důvěrného šepotu:
"Slíbil jsem, že se o ní postarám. Nemá to, chudák, v hlavě úplně v pořádku."
Sevřela jsem zábradlí tak silně, až mě zabolely klouby na prstech. Měl pravdu, byla jsem šílená. Rozhodně jsem byla šílená, když jsem si ho vzala za manžela! Bože můj, stydím se, že mi kdy lichotila představa být manželkou anglického gentlemana, a když si vzpomenu, jak vášnivě jsem se do něj zamilovala během líbánek, zatoužím po milosrdenství laudana.
Služtička měla oči navrch hlavy, ještě kousek, vypadly by jí z důlků. Zahnala jsem představu očních koulí kutálejících se s rámusem dolů po schodech jako veliké skleněnky.
"Mohu se spolehnout na tvoji diskrétnost, že?"
Po takové informaci? Těžko. Nespoléhala bych se na její diskrétnost ani v případě pořádné diškrece. Jenomže s tím nejspíš Rochester počítal.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc hezky a živě to
Aplír
Moc hezky a živě to vykresluješ. Úplně vidím tu pusu a oči dokořán. Libi se mi v závěru provázanost slov diskrétní a diškrece.
Děkuju za milý komentář.
Minehava
Děkuju za milý komentář.
Chudinka malá, ty ji vážně
Aveva
Děkuju za Bertu.
Minehava
Děkuju za Bertu.
Rochester ji opravdu nešetří, ale ona není typ, který by se pokorně uklidil na půdu a nechal se litovat. Má v sobě vášnivou kreolskou krev a už přemýšlí, jak mu zatopí ;)
Tak takto to teda bolo!
wandrika
Tak takto to teda bolo! Rochester mi už začína byť vážne nesympatický...
Tahle kapitola vznikla jen
Minehava
Tahle kapitola vznikla jen díky Tobě - děkuju!
Rochester z povídky opravdu nevyjde jako kladný hrdina. Ale je to subjektivní pohled Berty - třeba to ve skutečnosti bylo tak, jak to popsala Jana Eyrová :)
...
gleti
přesně tohle mě baví na fanfikci, pohled na stejné situace z jiných úhlů.
Jo, mě taky přesně tohle
kytka
Jo, mě taky přesně tohle přitáhlo k fanfikci :)
I mě. Baví mě číst ty příběhy
Minehava
I mě. Baví mě číst ty příběhy, které vyplňují prázdná místa a nejvíc ty, kde všechno sedí s kánonem, ale přitom se vyznění otočí o 180°.
Ale psát je to těžší, než jsem myslela :))
Ďakujem za venovanie, veľmi
wandrika
Ďakujem za venovanie, veľmi sa tomu teším!
A
kytka
A
Vůbec není zač! Mělas pravdu
Minehava
Vůbec není zač! Mělas pravdu a moc jsi mi pomohla, plánuju se k tomu ještě někdy vrátit :)
Strašně dobře vystihuješ, jak
Birute
Strašně dobře vystihuješ, jak se Bethina situace zhoršuje a stupňuje se tlak na ni. Už je to ve fázi, kdy při průchodu domem hraje s ostatními jakési šachy, aby ji neviděli, a manžel zvlášť. "Rochester stál zřejmě na schodišti mimo můj zorný úhel, což zároveň znamenalo, že i já jsem před jeho pohledem v bezpečí."
Je neuvěřitelně zajímavé
Minehava
Je neuvěřitelně zajímavé vidět, jak to vnímáš. Děkuju za tvůj pohled.