Sladké na nervy

„Cože?“ vykulí oči výběrčí po prohlášení prťavého Gala. Kdyby se opravdu Caesarovi doneslo, že ho okrádá na daních, čekalo by jej bližší seznámení se zuby římských lvů... „No, dobrá...“ přiměje se ke smířlivému zahučení. „Nemusíme přece císaře zatěžovat.“
„Naprosto souhlasím.“
„Můžete jít,“ snaží se znít blahosklonně Taxus. „A tu sazbu ověřím, nejspíše chyba účetního.“
„Výborně! Obelixi! Jedeme!“
„Už? Římánků bylo málo...“ bručí tlusťoch.
Jakmile se vozík odkymácí z dohledu, vzteky se třesoucí výběrčí sáhne do záhybů tóga.
„Však já zařídím, aby vám tohle malé vítězství ještě pěkně zkyslo, Galové,“ vrčí výhrůžně a cpe si přitom do pusy celou tabulku čokolády.