Kam královnu cesta vede?

„Psst! Schovej se, už jede! Někdy tu jezdívá docela nahatá, třeba budeme mít štěstí!“
Z ohybu silnice se vynořilo vozidlo. Kusy dřev, nějaké to kolo, ale rybář s mlynářem si vrzající podivnosti nevšímali. Hltali mladou postavu, která se vehementně odrážela, až za ní kusy oděvu vlály.
„Hele, ztratila botu,“ špitl mlynář.
„Minule ztratila podprdu, to byla větší švanda,“ odvětil rybář.
„Kdyby měl král rozum, vždycky dá vědět dopředu, že se vrací domů. Královna by od kolouška nemusela chvátat oblečená neoblečená, obutá neobutá.“
„A nedostal by dar nedar,“ ušklíbl se rybář. „Jestlipak už pan král ví, že bude vychovávat kukaččí mládě?“