Hrdina

Přišel domů s brekem.
„Kluci si se mnou nechtějí hrát na Indiány,“ vzlykal, když se ládoval třetím obloženým chlebem.
„Pročpak, broučku?“ zeptala se účastně maminka a nalila mu čtvrtý hrnek kakaa.
„Protože jsem prej srab a ty neberou. Ale já nejsem srab!“
V následujícím týdnu rozbil školníkovi okno, namazal schody kolomazí a zamkl učitelku na toaletě. Maminka se při čtení žákovské knížky hroutila.
„Slabý,“ konstatoval náčelník.
Při písemce z matematiky se vzdorně podíval na obávaného profesora a odmítl psát se slovy: „Prostě se mi nechce.“
Večer se s ním náčelník sbratřil krví a dal mu jméno: Ten-co-nic-nenapsal.