Jak Antonín přišel k rozumu

Ve světnici bylo horko jako v peci. Úplně všichni už byli tak nacpaní, že jim bylo trochu špatně, ale dílek jablka se tam vždycky nějak ještě vmáčknul, babička louskala ořechy a tři děti v koutku začaly s likvidací svých nových dřevěných koníků a panenek. Madla s hospodyní sklidily nádobí a František, děda a hospodář seděli na lavicích a probírali počasí.
"Tak letos zase prší. To už je třetí rok. Už si ani nepamatuju, jak takové Vánoce na sněhu vypadají," stěžoval si hospodář.
"Jó, jen počkej. Však ona ta zima přijde, ještě budeš vzpomínat na klidný svátky," zasmál se děda. "Pamatuješ před pěti léty? Co se stalo Tondovi?"
"Co se stalo Tondovi?" vmísil se František.
"Tys to ještě neslyšel? No tak to ti to děda hned musí povyprávět," řekla na to babička.