Historky z natáčení
Neměla jsem původně v plánu vůbec dneska něco psát, ale Múza si nedala říct :).
Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú a nenatáčí se. Přes ten randál není slyšet vlastního slova. Ne že by to pro němý film bylo tak důležité, ale režisér si potrpí na to, aby jeho pokyny byly okamžitě vyslyšeny. A to jaksi... v bouřce. No nefunguje to.
Herr Schreck vyplnil přestávku odpočinkem ve stínech. Nikdo ho neviděl, nevyrušoval, neotravoval...
„To ti povidam, ty jeho pařáty sou vopravdový!“
„Takový klepeta? Já se s něčím takovým probudit, tak se zcvoknu!“
Herr Schreck nakrčil tvář a pohledem zavadil o svou zcela běžnou ruku. Pro jeho druh běžnou, samozřejmě.
„Taky se už neprobudíš, kryso.“
Němý film Nosferatu: Symfonie hrůzy nebo zkrátka Upír Nosferatu z roku 1922 je zřejmě (alespoň co vím) prvním filmovým zpracováním Stokerova Drákuly. Jinak se jmenuje proto, že se režisérovi Murnaovi nepodařilo získat práva, po vydání filmu měly být dokonce všechny kopie zničeny, ale bylo jich příliš mnoho a proto Nosferatu přežil až do moderní doby. Představitel hraběte Orloka (Drákuly) Max Schreck byl pořádně děsivý i bez líčení, většinu volného času prý trávil procházením v lese a po natočení filmu se vyrojila spousta fám o tom, že je skutečně upír. Nic pochopitelně nebylo dokázáno, ale legenda žije dál a tak v roce 2000 vznikl film Ve stínu upíra, který přesně o tomhle je. Já jsem ho ještě neviděla, ale rozhodně se na to chystám.
A abych nezapomněla, Transylvánii si ve filmu zahrálo Slovensko, proto ten začátek :).
- Číst dál
- 9 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit