Trochu života do toho umírání!
Hvězdný v pařátech hrdě dřímá pytlík soli vyvařený z moře jedné planety. Růčo. Tedy, plamenem, samozřejmě. A sáček na substanci vytvaroval z rozteklého plastu, jenž se povaloval kolem.
Jeho poctivě vyrobená substance však neslouží na dosolování Pho, je to dáreček pro jeho nejlepšího nepřítele. Jak štědré...
Vesmír je hluboký, však dnes ho našel. Překvapení střídá zděšení, Šácholan je mžikem zasypán horou soli, smrtelné látky pro prostý stromeček. Chemie je spolehlivá, obrodrak jako symfonii poslouchá ryk umírajícího soka.
Čekal na tuto chvíli věčnost, ale nečekal, že osmóza si bude dávat načas... Dloubne do sesychajícího Šácholana. „Šupky, ještě chci stihnout večeři,“ zamručí.
- Číst dál
- 2 komentáře
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit