DMD č. 25. pro 25. 4. 2019. Téma: Jeden na všechny

věřím v jednoho, který je odpovědí na všechno (a mám splněno!) (jenomže on samozřejmě víc otázek vyvolává, než zodpovídá)
věřím v otce, který je synem, a syna, který je otcem
ducha, který z nich (i z nás) vychází
věřím v rodinu
otce a matku
(i matku a matku a otce a otce a babičky a dědečky, sestry a bratry, rovněž v naprosto nahodilé lidi, kteří vytvoří domov pro děti – ať už je zplodil kdokoliv)
věřím v děti
a (jako matka syna, která se stala dcerou) v jejich cestu
věřím v tradiční hodnoty
lásku, pravdu a naději
ve vás
v sebe

„Jednoho za všechny,“ referuje Thea, „doporučoval už Kaifáš, ale na?“
„Kdyby zadali jednu,“ připodotkne Filcin, „asi by to sedělo na Mařku Magdalskou…“
„Řekněme,“ přejde mezirepliku Linkva, „že trpěl za... Na?“
„Neví-li si rady Písmo,“ odskakuje Sikar, „je na řadě samopal! Jeden na spoustu mrtvých!“
„Já bych řekl,“ řekne Apolo, „že je to spíše o dělení!“
„Netahej sem matematiku,“ krájí chléb Taura.
„Myslím, maminko,“ ohradí se nejmladší syn, „že nás odmala učíte rozdělit se! Jeden dort na všechny, jedna pizza, jeden koláč, jedno lízátko, jedna žvýkačka…!“
„Děda ji žvejkal, táta i já,“ chytí se Filcin, „a tobě by neměla být dobrá?“

Obchází kolem příbytků jako přízrak. Jeho touha je neukojitelná. Má pronikavé purpurové oči a šálu kolem krku.

Chránit vzácný mok nemá význam. Dopadnete jako blonďák, co mu predátor vytrhl z ruky pušku, načež se vrhl na železné zásoby německého piva.

Žádný zámek není překážkou, dokáže je otevřít všechny. Národ Kuby už mnohokrát propadl zoufalství, když mu zmizely lahve nejkvalitnějšího rumu přímo z trezoru. Nikdo přece neznal heslo!

Maskování je přežitek. Ivan Braginski, nejobávanější Rus na světě, jde po čichu. Najde lahev alkoholu schovanou za obrazem, skrytou v podlaze i mezi masožravými rostlinami.

Jeden seznam by na všechny jeho zločiny nestačil...

Centurion Marcus vzhlédl do kopců a otřel si pot. Před soumrakem do pevnůstky jistě nedojdou. Ale rozkaz je rozkaz, sykl a zavelel setnině k dalšímu pochodu.
Poslední dobou přicházely z pohraničí špatné zprávy. Barbaři jsou stále smělejší, napadají nejen pořímštělé usedlíky, ale dokonce i vojenské posádky.
Cit zkušeného válečníka mu napověděl, že údolíčko před nimi může být smrtelnou pastí. Ale jinudy cesta nahoru nevedla.
Boj byl strašný, krutý a krátký a když jeho setninu pobili, neviděl z barbarů o moc víc, než mnoho párů lesknoucích se očí. Představa mučení těmi zrůdami ho zděsila. „Pro Caesare!“ zařval a vyskočil jim vstříc.

Končily zde oběti rvaček či vrahové.
Boot Hill.
Mrtví se totiž pohřbívali, jak padli, včetně bot. S náhrobními nápisy si hlavu nikdo nelámal.

„Zemřel na otravu olovem.“ (Čti prostřílený jak řešeto.)
„Omylem oběšen.“
„Lynčován davem.“

Jeden hřbitov pro všechny mrtvé desperády z okolí.
Lidé se mu vyhýbali, prý tam strašilo. Přesto na něj kdosi složil báseň:

„Zastav se, poutníče, na tomto pustém vrchu a pomodli se za nás.
Nelituj nás, kdo předčasně spíme věčným snem,
na sobě houni, na nohách boty, pod hlavou sedlo.“

Pokud jde o sedlo, autor se mýlil. Bylo příliš vzácné, než aby bylo pochováno s majitelem.

Mikroskopik vstoupil do laboratoře a nahlédl do seznamu měření na dnešek. Plno až do večera. Snad si udělá alespoň chvilku na oběd.

"Mám nanočástice!" zahlásila kolegyně.
Nastavil vysoké urychlovací napětí, najel blízko k objektivu, snímkoval.

"Prvkovou analýzu!" poručil si zákazník.
Oddálil stoleček, spustil EDX, sestavoval prvkové mapy, vysvětloval, co znamenají.

"Nesu vrtáky! Budeme hledat únavové lomy."
Bolestivě vstal a zapojil BSE detektor.

"Přinesl jsem ti červy!" zahalekal biolog.
Pořádně přilepil a pozlatil. V žaludku mu zakručelo, ale tak zle na tom proboha zatím není.

Další klient. Unaveně zvedl hlavu.
"Přinesl jsem ti vodu a bagetu. Jez. Vzorky si nalepím sám."

Ryko si ani neuvědomil, že Viola odešla.
Dvojčata , běželo mu hlavou. K Sofii ještě dvojčata. A tátu budou mít jenom jednoho, já se rozdvojit neumím! Draci pomozte mi, jestli budou po nás… Tristenol na tohle není připravený! Jak je uhlídáme? Co začala běhat, máme problem uhlídat Sofii! A k tomu dvojčata!
“Klid, Ryko,” ozvalo se za ním.
Otočil se a uviděl, že Viola se vrátila.
“Mám pro tebe jeden trik na všechny ty tvoje děti,” řekla a podala mu jakýsi balík. “Tohle by ti mělo pomoct je zvládnout.”
Když se Ryko podíval blíž, zjistil, že v ruce drží rybářskou síť.

Flint stál ako skala medzi Thomasom a Johnom. Napriek absencii majetníckych gest sa málokto odvážil čo i venovať im dlhší pohľad. V tichosti sa rozprávali s Jackom, ktorému po boku stála Max. Za nimi sa o stenu opierala Anne, končekmi prstov spojená s Max, klobúk v očiach, dôvod, spolu s Flintom, prečo ich skupina ostala izolovaná. Ostatní mali pred očami aj tak len chľast a bordel. Sprosté poznámky si nenechali pre seba, ale keď na nich zazrel, stiahli sa. Napriek tomu sa ale neubránil myšlienke, že je sám proti väčšine. Každý má niekoho, aj keby to bola len kurva. On?

"Já se vyspal se stovkou žen!" zvolá hrdě mstitel, mávaje maskou.

"Já s celým Španělskem!" chvástá se stařeček, který ještě před chvílí seděl před krbem na veeeeelmi vzdáleném zámku, ale teď se celkem baví.

"Já jsem úchyl, lalala!" vyzpěvuje pod stolem chlápek v paruce a očuchává všem nohy.

"A jááá," škytne toosexyformyparty modrokabátník, "jsem ošukal CÉÉÉÉÉLIČKÝ Vesmír!"

To víte. BBC nemá co dělat, Clarksona vyhodili. Nová realitní show Jeden na všechny, všichni s tím samým! má úspěch. Navrhl to ten v tom modrém kabátě. Kamery jsou skryté, a Tardis čeká venku, aby to po skončení pořadu zase všechno rozvezla zpátky.

Všechny škorpionky se po počátečním zmatku vrátily do beden ke svým mladým, bedny samy poté opět zmizely v podlaze. Otvor se ovšem neuzavřel, zel uprostřed arény jako tlama nějakého zvířete.

"Představení skončilo, mladý muži. Můžete odejít, cesta ven je přímo tam," pokynul Vetinari k otvoru v podlaze.

Marcel se obratně protáhl otvorem. Na ochozu se mezitím objevil další divák.

"Přišel jste o výjimečné představení, Leonardo," oslovil ho Vetinari. "Náš umělec se ukázal být, na rozdíl od svých předešlých kolegů, hodným své školy."

"Víte dobře, že nesdílím vaši zálibu v těchto... věcech, vaše milosti. Doufám, že tímto vše skončilo."

"Ještě ne."