DMD č. 13. pro 13. 4. 2014. Téma: Dieta

Hledal jsem v slovníku pod heslem "kráska",
chtěl jsem s ní navázat vztah zvaný láska.
Google mi vyplivl vyzáblou kost,
u níž je dieta vítaný host.
Žebra se draly ven na světlo boží,
prsa se zdály být zcizené zboží.
Časem jsem cestoval, zanechal lidstvu vzkaz,
co v ženách hledat maj. A oni? Vem je ďas!
Venuši si vystavili do muzea za vitrínu,
jejich děti si však hrají na Kena a na Bárbínu.
Mlékárny si ženy vycpou u chirurga silikonem,
za chvíli se množit budou ze zkumavky nebo klonem.
Nenávistně roztrhal jsem obrázek té zmije,
co zavedla novou modlu zvanou bulimie.

Simbacca seděl v jídelně úplně sám, z čehož vcházející velmistr pochopil, že je něco špatně.
[„Copak, zase ses musel koupat?“] zeptal se ho jako správný milující otec, přisedl si naproti a Silou si z baru přitáhl načnutou láhev stonožkovice.
[„Ne,“] zabručel menší z dvojice zkroušeně, [„ale Lempix měl přednášku a docela mě to vzalo.“]
Champbacca se zamračil. Bylo to totiž divné už jenom proto, že hlavním záporákem dnes nebyla Školnice.
[„Bylo to o výživě,“] pokračoval padawan, [„a prý jsem riziková skupina, protože mám rád jídlo, a měl bych ho mít rád míň.“]
[„Tak proto dneska jíš ty škvarky s chlebem!“]

Na samém začátku zimy byly konečně nepřátelské kmeny zahnány na útěk, ale následky byly pro Northumbrii ničivé. Tam, kde se bojovníci prohnali krajem, nejenom že vyvraždili obyvatele, ale zničili úrodu na polích a ukradli všechny zásoby, které našli.
A tam, kde se neválčilo, dokonaly dílo zkázy deště a krupobití, které se v srpnu přehnaly krajinou. Muži byli v královské armádě, mnozí se už nikdy do svých domovů nevrátili.
Zima byla krutá, hladomor těžce udeřil. Příliš staří, nebo příliš mladí ji nepřežili. Lidé jedli dokonce i krysy.
Když pak na jaře zaútočili Vikingové znovu, zbídačené obyvatelstvo se jim už nedokázalo ubránit.

Ach, ty snahy o snížení našeho objemu a hmotnosti! Ať už je to obyčejné omezování obsahu tuků v potravě, vynechávání příloh, oblíbená tukožroutská polévka, dieta podle krevních skupin nebo drastické snižování příjmu potravy, většinou bývá vše k ničemu, ač je to doprovázené neustálým hlídáním počtu kalorií a povzbuzováním od různých odborníků a „odborníků“.
Vy lidé byste si proto měli uvědomit, že my – adipocyty – máme tuhý kořínek. A je takřka nemožné se nás zcela zbavit, jakmile se jednou přemnožíme.
Rády se nacpeme k prasknutí (tuk je koneckonců energeticky nejvýhodnější zásobní látka) – stejně jako vy, i když si to momentálně odmítáte přiznat.

Poslední dobou měl Kruege dost velký problém. Přes své břicho si nedokázal dopnout kalhoty. Což o to... Jemu by to bylo jedno. Ale jeho velitel byl opačného názoru a posledních pár dní mu to dával pěkně sežrat.
"Nastali ti krušné časy kamaráde. Ale abys věděl, že s tebou držím basu, tak tenhle ledvinkový guláš, byl náš poslední. A to do doby, než zase dopneš gatě," poplácal Kruegeho po rameni Maller.
"Hele, kluci, ledvinkový guláš mi neberte, to radši něco jiného," škemral Kruege.
"Tak si vyber čeho se vzdáš. Guláš nebo pivo?"
"Co s gulášem, hrň sem pivo!" zasmál se Kruege.

Je hezké, že jeho hlad probudil celé lázně, i když ho nedokázaly zasytit ani nejvybranější pochoutky narychlo přinesené z kuchyně. Jak všichni ožili při zvonění zlatých valounků, které jim hodil.
Snědl kádě ryb, mísy ovoce, kila sladkostí, žabáka, předáka i lazebnici a teď se tísnil nateklý a netrpělivý v salónu a uvažoval, jestli nespolkne tu čarodějnici, co lázně vede, i s bradavicí.
Pak konečně přišla Sen, lidská dívenka, která mu jako jediná řekla ne. Pach světa tam venku z ní ještě nevyprchal.
„Jestli mě chcete sníst, snězte nejdřív tohle,“ řekla a podala mu půlku jakési zelené kuličky.
Beztvářný se olízl.

Začalo to nenápadně. Skoro až nevinně, chtělo by se říct.
Písmo. Tak užitečné. Tak sdělné. Tak nápomocné při sdílení informací. Stačilo pár tisíciletí a psát zvládali v podstatě všichni.
Šlo to rychle. Od hliněných destiček, přes knihtisk, až k internetu. Lidstvo propadlo informačnímu obžerství. Počet slov narůstal. Kupila se. Bujela. Splétala do nepředstavitelných celků. A pak jejich počet překročil kritickou hranici. Slov bylo tolik, že už nikdo nevnímal jejich význam. Nikdo nečetl. Nikdo neposlouchal.
Skoro nikdo.
Zbývala jediná možnost. Přestat se bát slova redukovat. Bylo potřeba začít s dietou. A hned.
Někdy je vůně stoupající z hořící knihy vysloveně osvobozující.

Jakmile ráno otevřu dveře ložnice, už je u mě kocour a hladově na mě mňouká. Aby konečně přestal vyluzovat ty otravné zvuky, nasypu mu do misky granule.
V poledne se mi při vaření zase motá pod nohami, a tak dostane pár šlach z kuřecích řízků. O pár sekund později už se mi zase natahuje po dvířkách linky a dívá se na mě, jako by týden nejedl.
Odpoledne dostane další hrst granulí, protože mňouká tak nešťastně, že mi ho je líto.
Ale když mi pak v noci k nohám vrhne obsah svého žaludku, dojde mi trpělivost.
Milý kocour bude na dietě.

"Rozuměli jste? Všechno maso otrávit. Pečlivě, nemůžeme riskovat, že ho to pouze přiotráví."
"Vaše Veličenstvo, nebojíte se, že se může otrávit i někdo z dalších hostí?"
"Všichni moji přívrženci už byli varováni, a pokud to otráví ty, kdo nejsou na mé straně, jenom dobře. Ale máte pravdu, dejte si pozor, ať jed, který použijete, zapůsobí až v noci, ať tam nikdo nepadne hned!"
-
"Vaše Veličenstvo, nedáte si nějaké maso?"
"Ach, bratře Boleslave, cožpak nevíš, že je dnes pátek?"
"Ale je již po setmění."
"Bratře, cožpak jsi včera po setmění maso neměl?"
-
"Povedlo se?"
"Najměte hrdlořezy, zbavíme se ho za úsvitu."

Zdála jste se krásná, paní milovaná má,
ne každý takovým věhlasem oplývá,
když lidstvo srdceryvně zmáhá,
několik vražd spáchat se nezdráhá.
Má dokonalé linie, ladné tvary,
ale neuplatíš ji sladkými dary,
drásá nervy nejedné slečny,
její rady jsou nejen užitečny,
bedlivě nás všechny hlídá,
vede se s ní válka lítá,
nepromine ani kostku cukru,
pozná tě i přes černou kuklu,
neunikneš této šedé eminenci,
ale nepřijdou pro tebe její ozbrojenci,
jen vytvoří se ti okolo břicha ochrana,
před nástrahami světa tukem spřádána,
ať si inteligent, umělec anebo popleta,
vždycky dostane tě slečna dieta.
Dávej si na ni pozor, drahý čtenáři!