Milá Julie! Veselé nevánoce!
Pekelná noc. Blizzard s kvílením nabral sílu. Poryvy větru mu bičují tělo, ledové krystalky se mu zakusují do tváře. Sněhová vánice ho oslepuje, dohlédne sotva na konec svých saní, zcela odkázaný na své spřežení. Psi se boří do sněhu až po břicha, do tlapek jim vrůstá led, v jejich stopách zůstávají krvavé skvrny. Aby jim ulehčil, potácí se za saněmi. Ztrácí cit v nohou a ví, že má omrzliny. Plíce mu hoří a do krku stoupá žluč. Měl by zastavit, rozdělat oheň, ale pak už by psy nezvedl. A tak je žene dál.
"Hou, hoši, hou!"
Nome na ně čeká.
Během zimy 1925 vypukla v zapadlém aljašském městečku Nome epidemie záškrtu. Jedinou možností, jak do města dostat vakcínu, byli psovodi se svými spřeženími. Byla zorganizována štafeta, která v nepředstavitelně krutých podmínkách dopravila vakcínu na vzdálenost víc než 1000 km za pouhých 125 hodin.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je neskutečně živé. Úplně
Terda
To je neskutečně živé. Úplně se do mě dala zima. Brr. A ten příběh za tím. Tleskám!
Teda to je výborný
Aries
a musela jsem si dojít pro šálu
Super příběh i drabble! jsem
Rya
Super příběh i drabble! jsem nadšena a budu si o tom muset přečíst víc!
skvělé
Keneu
Z toho úplně mrazí a nejen zimou.