Paříž 1905
#romantika ze které můžou trnout zuby
"Sylvain, Mathieu, arrêt!" zavolala za nimi Elise.
Oba se otočili právě včas, aby viděli, jak se malá dvířka v polorozpadlé zdi rozrazila silou právě jednoho nadšeného bígla.
"Flambeau!" křikl Sylvain a pes mu skočil do náruče.
Sylvainovi zvlhly oči dojetím, když zabořil nos do hrubé psí srsti.
"Měl by být s tebou, teď, když máš domov," usmála se Elise, než zavřela, "au revoir, mes amis."
"Rád tě poznávám, monsieur Flambeau. V Londýně tě seznámím s jedním velmi nadšeným společníkem," drbal psa Matthew.
"V Paříži budu teď asi dlouho nežádoucí," povzdechl si Sylvain.
"Nevadí. V Londýně jsi velmi žádoucí. Pojeďme domů."
A tímto končí moje putování s mojí nejoblíbenou postavou. Ačkoliv vím, že Cassandra Clare novelou A Sea Change jeho příběh ukončila, přála bych si o něm číst víc. Splnila jsem si to alespoň touto cestou.
V originálním příběhu Sylvain jenom vzpomíná, že nechal doma psa, protože by ho podle něj snadno našli a protože se o něj nemá jak postarat. Přece nenechám milovaného bígla tak daleko, když se může kamarádit s Oscarem.
Přátelé, děkuji za přízeň a letos se těším na piknik (nerodim!). Pac a pusu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Komentáře Drabble 2026 (1)
Závěr bez pořádné porce…
Aries
Závěr bez pořádné porce sentimentu, to by nebylo ono.