násilí, smrt a politika
Eduard nebyl hlupák, ale vzhledem k okolnostem bylo snazší předstírat, že jím je. Bylo mu sotva patnáct, když pochopil, jak snadné je zbavit se v téhle zemi krále. Možná, kdyby neměl náhradníka, ale ve hře byl jeho mladší bratr i vlastní syn.
Jak se matka zbavila otce, věděli všichni.
Čekal. Tři roky byl loutkou v rukách královny matky a Mortimera. Věděl, že jeho čas přijde.
V den dovršení plnoletosti si nadělil dárek. Spolu s přáteli přepadli Mortimera, uvěznili ho v Toweru a v tichosti ho bez soudu popravili.
Královna vdova dostala na výběr - vše svést na milence, nebo ho následovat.
Za časů dávných králů... ehm, to bývalo v Anglii pěkně divoké. Inu Eduard I. byl velký král s velkými ambicemi, ale jeho syn Eduard II. takové ambice neměl. Hlavně neměl sebevědomí. To ovšem nechybělo jeho ženě Izabele, která ucítila příležitost velmi brzy a převzala v zemi moc. Sekundoval jí k tomu zdatně její milenec, ale všichni věděli, že to byla ona, kdo tahá za nitky.
Eduard II. byl nejprve uvězněn, pak donucen abdikovat, ale pořád byl ještě v dost výhodné mocenské pozici. Jak skončil, o tom se povídají legendy koncentrované do věty: Kterým koncem hřešil, tím koncem zemře. Detaily vynechme.
Jeho syn Eduard III. si nadělil k osmnáctinám popravu Mortimera a stal se jedním z nejvýznamnějších králů plantagenetovské Anglie.
Eduard II. je v dějinách popisovaný jako slabý, zženštilý král - ale já vám k tomu řeknu jenom to, že kdo ustojí popravu milence a nespáchá vendetu, slabý být nemůže.
A zase mám poznámku delší než drabble. Asi bych měla spíš nevypovídat.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Komentáře Drabble 2026 (4)
Vskutku děsivé dějiny…
Terda
Vskutku děsivé dějiny. Výborné
divoké časy
Aries
divoké časy
jo, stará dobrá Anglie, to…
Tora
jo, stará dobrá Anglie, to byla taky pěkná divočina
Přeblíhá po mně děs. Žel,…
Aplír
Přeblíhá po mně děs. Žel, Anglie v tom nebyla jediná.