Bezedná roklina

Vsunul klíč, který našel na recepci, do klíčové dírky. Zaznělo cvaknutí, hlasitější než očekával. Málem nadskočil. Dveře se otevřely. V místnosti bylo hrozivé přítmí. Byly tam staré komody, zapečetěná okna, rozbitý nábytek a obrovská díra v podlaze, z níž čpěla sžíravá temnota.

Přiblížil se k jejímu okraji. Jeho tělo třesem reagovalo na strach, který koloval v jeho žilách. Křečovitě si sedl na okraj, snažil se dýchat a skočil. 

Probudil se. Kolem něj se rozprostírala černočerná tma. Světlo baterky nepomáhalo. Udělal krok. Podlaha zavrzala jako rána kladivem. Osamělé vrznutí proniklo do útrob jeho existence. A ze tmy se vynořily znetvořené končetiny.