Strach

Hledím do tmy vstříc hvězdám. Hledím do budoucnosti a snažím se nevnímat přítomnost, která je příliš bolestná a nejistá, abych ji byla schopna unést. Ani budoucnost neslibuje, že všechno bude lepší, ale zatím tu není a já nevím, co ukrývá. Ale skýtá naději.
Naději na to, že se vrátíš i s klíčem a odemkneš mi mou tmu a prozáříš ji světlem. S každým mým nádechem jsi blíž. Vím, že přijdeš, dřív nebo později. Přijdeš, odemkneš a klíč od času, který spolu strávíme, odhodíš do řeky, aby ho už nikdo nemohl zamknout.
Budeš tady a já už nikdy nebudu mít strach.