70. léta druhého století našeho letopočtu někde v dnešním Slovensku.
Do Říma sice vedou všechny cesty, ale z cest už dávno sešel a město samotné neviděl už dlouhou dobu.
Do stanových plachet bušily studené kapky a opíral se do nich ledový vítr.
Převalil se na posteli a schoulil se pod pokrývkou. Nechtělo se mu ven.
Jeho vojsko se už týdny pohybovalo na samé hranici říše a tudíž civilizovaného světa. Za každým kopcem mohly čekat lítí Germáni.
„Jsem člověk, musím pracovat. Na co si můžu stěžovat, když jdu dělat to, pro co jsem byl stvořen? Copak žiji, abych zůstal v teple pod přikrývkou?“ pomyslel si náhle a strhnul ze sebe deku.
Římský císař Marcus Aurelius proslul jako Filozof na trůně. Dochoval se nám totiž jeho filozofický deník známý jako Hovory k sobě což je císařova sbírka myšlenek, názorů na filozofii, pravdu, krásu a život. Velká část z postřehů posbíraných v této knize ale vlastně funguje jako motivační citát.
Kniha vznikala v rozmezí asi dvaceti let na různých místech, aspoň částečně vznikla na břehu slovenské řeky Hron, kde Marcus Aurelius válčil proti germánským kmenům.. Protože ale Marcus Aurelius neplánoval své zápisky jako jednotné dílo, nedá se přesněji určit, kdy která část vznikla.
Markův monolog z drabblu je kus známého citátu: „Když máš potíže vylézt ráno z postele, řekni si: Musím jít do práce – jako lidská bytost – na co bych si měl stěžovat když jdu dělat co pro co jsem byl stvořen – věci kvůli kterým jsem přišel na svět? Nebo je to ono, proč jsem byl stvořen? Choulit se pod přikrývkou a zůstat v teple?“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Práce odlišuje člověka od
Kleio
Práce odlišuje člověka od zvířete. Nebo jak to říkal Marx. :-)
Marxus Aurélius :D
Šmelda
Marxus Aurélius :D