Rychle pryč!

"Dědoušku, kdepak se tu berete?" oslovila staříka mile Anežka. Neodpověděl. Místo toho stále mudroval něco o starých časech.
"Jó, tak to za mých mladých let, to když se někdo dostal do vězení, to se snažil hned utéct, na to já už nemám kosti!"
"To je pravda, měli bychom se odsud dostat!" prohlásil Jiří. A tak se všichni dali do vyškrabávání zdi starým chlebem. Byla to mravenčí práce, ale nic lepšího je nenapadlo. Stejně to šlo lépe, než byste čekali.
"Kdybychom ten chleba snědli, vylámali bychom si zuby!" konstatoval Adam.
V tom se rozrazily dveře a v nich se objevila postava.