Navždy spolu

Charlie hleděl pevně do oranžového oka, ve kterém se pomalu rozšiřovala zornice.
"Tak je to správně, malá," konejšil dračici a pomalu k ní vztahoval ruku. Strnul před jejím čumákem a čekal. Dračice lehce nakrčila pysk a odhalila řadu ostrých zubů, ale pak vydechla z nozder obláček páry a položila hlavu na zem. Charlie trpělivě čekal, než ji pohladil. Její chladné šupiny byly příjemně hladké. Dračice vypustila další oblak páry.
"Výborně, Norberto." Charlie mluvil až hypnoticky tiše. "Teď ti sundáme ten řetěz, ano?"
Osvobozená dračice zamávala křídly, udělala ve vzduchu osmičku a pak dosedla zpět k Charliemu. Svobodná, ale navždy jeho.